Se šňůrkou, nebo bez? Provázek spolehlivou zárukou chuti a kvality není.
Foto: HN – Jiří Koťátko
Najít dobrý špekáček je jako hledat jehlu v kupce sena. Jak mezi nimi vybírat? Základní orientace je jednoduchá - jde o to, co je uvedeno na obalu. Držíte v ruce špekáček, nebo kuřecí špekáček? Nebo dokonce buřt? Rozdíl bude zásadní.

Zatímco špekáček musí podle platné normy obsahovat předem dané množství masa, výroba buřtíků, buřtů či opékáčků je víceméně volná disciplína. Na jednu věc se může každý, kdo po nich v obchodě sáhne, spolehnout na sto procent – nejmenují se špekáčky, protože na tuto normu nedosáhnou. Kolik masa a špeku obsahují? Záleží jen na výrobci.

Kdy se buřt přestal být špekáčkem? Určit tento historický mezník je snadné. Bylo to v roce 2001, kdy v platnost vstoupila takzvaná špekáčková vyhláška. Vyplnila bezvládí, kterému výroba buřtů, špekáčků a opékáčků propadla po roce 1989, po zrušení řeznických norem. Tehdy bylo také tak jako dnes povoleno hodně, zvlášť když to výrobce uvedl na obalu.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.