Koncertní inscenace amerického zpěváka Alice Coopera kdysi překonávaly všechny pouťové strašidelné jízdy nebo pověstné okusování netopýra, které proslavilo jeho britského kolegu Ozzyho Osbourna. Ostatně Cooper je považovaný za zakladatele hororově divadelního stylu, zvaného shock rock.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekAlbem Detroit Stories se Alice Cooper vrací do rodného města. Na svět tam přišel v rodině kazatele, ale dospíval na další otcově štaci v arizonském Phoenixu. Srdce ho ovšem odjakživa táhlo k Detroitu. Automobilová montovna Ameriky pro něj představovala dělnické město, plné ostrých chlápků, a tím pádem i ostré muziky. Nebyl to ovšem těžkopádný metal, ale syrový rock‘n‘roll, jemuž vévodily nabroušené kytary. Zpočátku se mu také říkalo garážový rock.
V 60. a 70. letech nabídl Detroit řadu pozoruhodných osobností a kapel, které výrazně ovlivnily světovou scénu. Všechno začalo Mitchem Ryderem a jeho kapelou Detroit Wheels v roce 1965, po něm následovali MC5, Iggy Pop se skupinou Stooges, Amboy Dukes s kytaristou Tedem Nugentem, Grand Funk Railroad, SRC, Cactus, Frijid Pink a další. Album Detroit Stories je míněno jako pocta všem těmto hrdinům tvrdého rocku, Cooperovým generačním druhům, kteří pokud ještě žijí, mají za sebou stejně jako on už dávno sedmý křížek.
Pro detroitský rock byly typické řízné kytarové riffy, a proto také skoro každá skladba z alba Detroit Stories stojí na ostrém kytarovém motivu, který hned na začátku píseň „odpálí“. Některé jsou přímo geniální, třeba ten v Lou Reedově skladbě Rock‘n‘Roll nebo v prvním singlu Social Debris.
Druhou typickou vlastností detroitského rocku, kterou Alice Cooper na své desce vypichuje, je stálý kontakt s rock‘n‘rollem. Zatímco v průběhu posledních 50 let řízný rock‘n‘rollový základ z rocku pozvolna vymizel pod vrstvami různých zvukových kouzel a fúzí, na Detroit Stories zůstává přítomný v každé skladbě. Ploužáky se nevedou. Ani žádná změkčilost. „Máme jen málo respektu k čemukoliv,“ zní ve skoro pochodovém tempu ve skladbě Our Love Will Change The World!
A do třetice – detroitský rock si potrpí na hodně syrové zpěváky. Cooper svým ostrým, štiplavým hlasem patří k nejtypičtějším. I když je na něm už trochu znát, že není nejmladší. Překvapením je ale časté využití sborů. V některých skladbách jsou aranžovány tak, že připomínají vokální skupiny 60. let.
Cooperovy Detroit Stories jsou součástí trendu, který se objevil v posledních letech u stárnoucí generace rockových hvězd. Spočívá v tom, že v závěrečné fázi kariéry točí alba zcela či alespoň částečně složená ze skladeb, které umělce v mládí nebo v průběhu let inspirovaly.
Alice Cooper: Rock and Roll
Trend nejspíš odstartoval Rod Stewart, který v letech 2002 až 2010 nahrál pět alb svých oblíbených swingových standardů Great American Songbook. V roce 2005 se připojil Ozzy Osbourne s deskou Under Cover a v roce 2010 Carlos Santana s Guitar Heaven či Phil Collins s Going Back. Respekt si získala také další swingová kolekce Kisses On The Bottom od Paula McCartneyho z roku 2012 nebo před pěti lety zatím poslední deska Rolling Stones nazvaná Blue and Lonesome.
Alice Cooper se k návratu ke svým hrdinům dospívání připojil trochu jiným způsobem. Na desce jsou jen tři přejaté skladby, protože nahrávka klade důraz na žijící hvězdy detroitské scény. Na seznamu hostujících hudebníků tak najdeme rockové legendy přelomu 60. a 70. let, jako jsou kytaristé Wayne Kramer z MC5 a Mark Farner z Grand Funk Railroad, bubeník Johnny Badanjek z Detroit Wheels a ve dvou skladbách čtyři z pěti členů původní Cooperovy skupiny.
Alice Cooper Detroit Stories earMUSIC, 2021
Až do konce roku 1974 se kapela se zpěvákem Cooperem jmenovala Alice Cooper. Poté co byla rozpuštěna a její jméno přijal Furnier za své, objevila se v blízkosti zpěváka nová osobnost – kanadský producent Bob Ezrin. Alice Cooper ho v jednom rozhovoru přirovnal k producentu Beatles: „To byl náš George Martin.“ Ezrin se po letech, strávených s Lou Reedem, Aerosmith, Kiss, Deep Purple a desítkami další zpěváků a kapel, protentokrát vrátil ke Cooperovi a dal jeho albu výsledný tvar. Přestože jsou Detroit Stories rock‘n‘rollové retro, zní díky němu aktuálně.
„Rockový Tarantino“ Alice Cooper je pověstný svou show, v níž není nouze o takové rekvizity jako gilotina, elektrické křeslo nebo hadi a litry tekutiny připomínající krev. V Česku ho ale zdejší publikum vidělo naposledy spolu s hercem Johnnym Deppem a superskupinou Hollywood Vampires, která zahrála 13. června 2018 v pražských Letňanech jako předkapela Ozzyho Osbourna. Pamětníci potvrdí, že byli o třídu lepší než zbožňovaný Ozzy. Dokonalý důkaz toho, že sedmdesátka není pro dobrého rockového zpěváka Alice Coopera konečná stanice. Detroit Stories tuto zkušenost potvrdily.
Alice Cooper
Alice Cooper: Rock and Roll
