Příběh úspěchu, který museli časem následovat všichni: Nasdaq, kolébka všech elektronických burz, slaví padesátku

Burza Nasdaq, která tento týden oslavila padesáté narozeniny, jednou provždy změnila svět kapitálových trhů. Je to Nasdaq, kdo v USA zobchoduje nejvíc akcií. Jeho úspěch inspiroval a v důrazu na elektronické obchodování ho museli časem následovat všichni. Obrázky chaotických burzovních parketů tak jsou minulostí či opečovávaným folklorem.

Rychleji, více, levněji

Investice do akcií byly po generace záležitostí malé části společnosti. Ještě na počátku 50. let minulého století, kdy kapitalismus zažíval zlaté časy, vlastnily akcie jen čtyři procenta Američanů. Nákup cenných papírů přes burzy, úctyhodné instituce s mnohasetletou historií, představoval zdlouhavý a nákladný proces. V USA měly banky od konce velké hospodářské krize třicátých let zakázáno dělat byznys na Wall Street, obchody s akciemi proto byly výsadou nezávislých makléřů.

Konkurence byla omezena, což automaticky znamenalo vysoké poplatky za provedení nákupu akcií či jejich prodej. Poplatky byly navíc pevné, smlouvat nebylo s kým.

Nepříjemnou realitou byly velké rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou akcie, zvláště u titulů, které nepatřily k burzovní elitě. Toto rozpětí lidem mimo Wall Street investice dál znevýhodňovalo. Řada obchodů probíhala mimo burzovní parket, akcie si prodejce s kupcem měnili napřímo, takzvaně přes pult (obchody over the counter). Ani ty nebyly z dnešního hlediska zrovna efektivní − transakce se dohadovaly po telefonu a dokumenty potvrzující vlastnictví akcie se musely fyzicky doručit.

Dne 8. února 1971 do tohoto světa vtrhly moderní technologie. Začal fungovat systém zaznamenávající vývoj cen hned 2500 emisí. Zasloužila se o to americká Národní asociace dealerů s cennými papíry, která též dala trhu jméno − k úvodním písmenům jejího názvu National Association of Securities Dealers (NASD) přibylo ještě A a Q značící automatickou kotaci. Přímo obchody skrze Nasdaq ještě neprobíhaly, ale i tak list New York Times o novince den po premiéře informoval článkem, který začínal nadšenými slovy "Nejrevolučnější inovace v historii přímých obchodů" a vypíchl, že kromě poskytování aktuálních nákupních a prodejních příkazů systém na konci pracovního dne pošle uzavírací ceny do zpravodajských agentur a novin, které o burzovním dění informují.

Všechny údaje a transakce držel v paměti počítač, který si NASD objednal u firmy Bunker Ramo. Tu časem spolkl konglomerát Honeywell, ve své době však šlo o samostatného a významného dodavatele počítačů pro armádu, který také vyráběl terminály pro finanční sektor. S burzovními inovacemi byla společnost těsně spojena. Ještě pod původním jménem The Teleregister Corporation vyvinula první elektricky ovládanou tabuli ukazující vývoj kurzů akcií. Ty tvořily síť řízenou z centrály po telegrafních linkách. Do ostrého provozu šel systém v roce 1929, ještě před velkým burzovním krachem, a nakonec ho tvořilo na 700 tabulí umístěných v budovách po celých Spojených státech.

Nasdaq měl i díky stále posilovanému technologickému zázemí rychlý start, a když na začátku listopadu roku 1971 poprvé zveřejnil statistiku obchodování, ukázalo se, že se na něm denně "protočí" více akcií než na všech dalších amerických burzách dohromady. S výjimkou Newyorské burzy cenných papírů (NYSE), to byl tehdy ještě soupeř v jiné váhové kategorii.

Techničtí mágové slyší na techniku

Rok 1971 byl významný i pro počítačovou techniku. Na podzim společnost Intel uvedla na trh první mikroprocesor světa. Typ 4004 byl teprve předzvěstí budoucí slávy, šlo o čtyřbitový procesor s pouhými 2500 tranzistory, které mu dávaly výkon dostatečný zatím jen pro kalkulačky. Na vývoj a etablování mezi zavedenější konkurenci potřeboval Intel kapitál. Našel ho právě na Nasdaqu. Ten tři roky staré firmě, z dnešního pohledu vlastně "start-upu", kterou v té době živila hlavně výroba rychlých pamětí, otevřel náruč a 350 tisíc akcií našlo nové majitele. Intel na oplátku těsně před premiérou mikroprocesoru 4004 získal přes osm milionů dolarů a mohl se pustit do vývoje jeho mnohem výkonnějších následovníků.

Cestu Intelu následoval Apple. Úpis akcií přes Nasdaq v prosinci 1980 byl už velkou událostí světa financí a udělal ze zakladatelů firmy Stevů Jobse a Wozniaka boháče. Přes všechny peripetie počítačové éry a dramatickou krizi, kterou "jablečná" firma prošla v devadesátých letech, vydělala i většina dlouhodobých investorů. Nasdaq fenomenální růst akcií s označením AAPL umně využívá, na svých webových stránkách (ty vznikly už roku 1996 a honosí se tak titulem nejstaršího webu zasvěceného financím) dráždí fantazii těch, kdo s burzou koketují, údajem, kolik by investice ve výši 100 dolarů učiněná v den úpisu do dneška vynesla. Výnos ve vysokých desítkách tisíc procent je nejlepším argumentem pro každého, aby to na burze zkusil.

Nasdaq měl čím dál lepší zvuk a lákal další a další ambiciózní firmy. V roce 1985 už byla sestava natolik silná, že Nasdaq stvořil dva indexy, jeden pro finanční firmy a druhý pro technologické. Jak se polovodičové, telekomunikační či na web orientované firmy měnily v multimiliardové giganty a na burzy proudily další peníze, rostl i index. Z původních 250 bodů je aktuálně více než 13 tisíc.

Jak se stalo, že zavedený "kamenný" Wall Street nechal drtivou většinu technologického sektoru, který obstarával valnou část růstu burz posledních desetiletí, nováčkovi? "Stará newyorská burza se obchodům v Silicon Valley moc nevěnovala," konstatoval před deseti lety v rozhovoru pro Financial Times Douglas Chu, tehdejší ředitel newyorské burzy pro západní oblast USA. "Předpokládali jsme, že až budou dostatečně velké, přejdou k nám. To se ale nestalo," připustil Chu. Nemohl jinak, tou dobou si NYSE jako místo pro primární úpis akcií vybíraly jen čtyři firmy z deseti.

Tradiční burza založená roku 1817 tehdy spustila kampaň zacílenou na Silicon Valley, ovšem technologické firmy stále míří převážně na Nasdaq. Důvodem jsou jak nižší náklady, tak blízkost kultur. Výjimky se najdou − například manažeři společnosti LinkedIn slyšeli burzovní zvon oznamující obchodování s akciemi této sociální sítě v klasicistní budově newyorské burzy. To však bylo dáno spíše zaměřením této sociální sítě než odklonem Silicon Valley od Nasdaqu.

Burza jde na burzu a skupuje burzy

Svou technologickou podstatu uměl Nasdaq využít. Od devadesátých let prodává programové vybavení potřebné k elektronickým obchodům a čím dál větší část tržeb má z informačních služeb. Skoupil také několik burz, například skandinávskou OMX. Zálusk měl před třinácti lety i na vyhlášenou londýnskou burzu, ovšem neuspěl.

To je nakonec důvod, proč na Nasdaqu nenajdeme českou firmu. Jedna s globálními ambicemi − Avast − tam před deseti lety měla namířeno, ale ve špatnou dobu. Rozpačitý burzovní debut Facebooku (část potíží způsobil i systém Nasdaqu) investory od vysoce naceněných technologických akcií odradil, Avast proto IPO zrušil a při repete zvolil Londýn.

Sám Nasdaq uvedl své akcie na trh pochopitelně přes svůj systém. Od premiéry roku 2002 jde o poměrně klidnou rostoucí akcii se stabilní dividendou. Je tak příkladem technologického dravce, který uměl dospět.