Krypto vs. banky. Musk i další ukazují na revoluční možnost investovat bez dohledu a omezení

Muskovo twitterové gesto bylo odpovědí na skandál, kdy platforma Robinhood, která svým uživatelům umožňuje obchodovat s akciemi i deriváty přímo z jejich mobilů, omezila nakupování některých akcií a kryptoměn. Reagovala tak na vzpouru "mravenců", drobných investorů obchodujících přes podobné aplikace, kteří se začali na sociální síti Reddit domlouvat a skupovat ve velkém akcie, u kterých velké fondy sázely na propad. A připravili tak tyto fondy o miliardy dolarů. Zákaz obchodování pochopili "mravenci" jako snahu velkých hráčů ze světa bank a hedgeových fondů nepustit nikoho nového na svůj píseček. A řada lidí včetně Muska tak začala poukazovat na to, že možnost investovat bez dohledu a omezení tu už je − v kryptosvětě.

V této oblasti už několik let probíhá technologická revoluce, která se skrývá pod slovem DeFi (zkratka pro decentralizované finance). Zatím se jedná spíše o doménu technických fandů, kteří věří, že tato inovace změní finanční systém, tak jak ho známe. Nebo kryptoanarchistů, kteří tento tradiční systém vidí jako zlo a chtějí ho zbourat. Zkratka DeFi dnes zastřešuje stále nové a nové aplikace, které umožňují uživatelům z Česka, USA, Mongolska či Kambodže investovat do akcií, kryptoměn, půjček a mnoha další produktů. Odkudkoliv, během okamžiku a bez dohledu centrálních bank či národních vlád.

"Beru to tak, že tyto nové technologie přinesou v oblasti finančních služeb podobné změny, jako to udělal internet v oblasti předávání a vyhledávání informací," říká Viktor Fischer, šéf Rockaway Blockchain Fund. "Lidé se mě ptají, proč to potřebujeme, vždyť máme banky. To je, jako když Bill Gates v 80. letech lidem vyprávěl, co je internet. A oni mu říkali − na co to potřebujeme, vždyť máme poštu a noviny."

Infografika: Krypto vs. banky

Vítejte v kryptosvětě

Vůbec první kryptoměnou světa byl bitcoin. Vznikl v roce 2009 a cílem jeho tvůrce, který se skrývá pod přezdívkou Satoshi Nakamoto a jehož pravá identita je stále neznámá, bylo vytvořit decentralizovanou digitální měnu, kterou nemůže přímo ovlivnit či kontrolovat žádná centrální banka, vláda nebo jednotlivci. Bitcoin jako první použil technologii blockchainu. Pro pochopení, jak funguje, si jej zkuste představit jako neustále se aktualizující účetní knihu, do které se automaticky zaznamenávají všechny provedené transakce. Stránky této účetní knihy se zapsanými transakcemi se pak označují jako bloky, které se řadí za sebe. Odtud pochází název technologie: řetěz bloků, blockchain. Informace v nich jsou díky tomu už navždy nezměnitelné, protože každý nový zápis ovlivní ty následující. Celý systém kontrolují desítky tisíc počítačů (nodů), které ověřují správnost kódu.

Zpráv o bitcoinu je všude plno. Obchoduje se rekordně vysoko a hlavně díky němu letos hodnota všech kryptoměn překonala bilion dolarů − to je čtyřikrát víc než HDP celého Česka. Pro pochopení, co je to DeFi a co do kryptosvěta přináší, je ale nutné si uvědomit, že kryptoměny nejsou jenom bitcoin a že některé mají jinou úlohu. Například na webu CoinGecko je evidovaných více než šest tisíc různých kryptoměn. Pod slovem měna si v češtině představíme nejčastěji platidlo, jenže velká většina kryptoměn tuto funkci primárně nemá. Jedná se často o tokeny − tedy něco jako akcie − technologických projektů. A právě ty tvoří svět DeFi.

Jeho stěžejním bodem je Ethereum, obří decentralizovaný počítač či síť počítačů, jež poskytuje prostředí, do kterého mohou programátoři vkládat programy a aplikace. Právě ty na Ethereu tvoří rychle se vyvíjející ekosystém nových finančních služeb. Do roku 2015, kdy se Ethereum zrodilo, vznikaly na každý technologický projekt nové blockchainy. Ethereum ale umožnilo, aby projekty vznikaly v rámci jednoho blockchainu, a mohly tak spolu navzájem bez problémů komunikovat. Ethereum má i svůj token, ether, kterým se platí za jeho využívání.

Zatímco bitcoin funguje pouze jako měna ať už na platby, uchování hodnoty nebo spekulace, DeFi aplikace přinášejí nové možnosti, jak své prostředky investovat. "DeFi v jednoduchosti znamená finanční služby a produkty, které jsou otevřené lidem po celém světě. DeFi je postaveno na principu peer to peer, klient−klient, což znamená, že nepotřebuje žádnou banku nebo finanční instituci, která by na všechno dohlížela, omezovala a brala si z toho tučné provize," říká Ondřej Pilný, jeden ze zakladatelů platformy Baserank, která se zaměřuje na hodnocení rizik jednotlivých projektů.

Bitcoin láká velké hráče. Nákup této kryptoměny zvažují i Goldman Sachs nebo JPMorgan

12. 2. 2021 ▪ 2 min. čtení

"DeFi není nic jiného než finanční služby bez bank a bez právníků. Vše je realizováno na blockchainu a řízeno softwarovým kódem," dodává Fischer z Rockaway Blockchain Fund a připomíná, že velká část tradičních bankovních transakcí dodnes běží na desítky let starém programovacím jazyku Cobol, jehož prostřednictvím se mezibankovní systémy v noci synchronizují. Mezinárodní platby se tak mohou protáhnout i na několik dní. "Je to zastaralé. Ti, kteří to programovali, jsou už v důchodu. Na blockchainu je vše automatické a oproti klasickým bankám neuvěřitelně rychlé," říká Fischer.

Stejně jako bitcoin se také DeFi ideově hlásí ke své nezávislosti na centrální kontrole. "Pravidla nekontrolují úředníci jako v tradičním finančnictví, ale takzvané chytré kontrakty, což je v jednoduchosti počítačový kód, který dohlíží na to, že všechna pravidla jsou dodržována a nikdo nemůže podvádět," popisuje systém Pilný. V rámci DeFi je drtivá většina aplikací decentralizovaná a jediný, kdo může rozhodovat o změnách, jsou drobní vlastníci tokenů (čti akcií) jednotlivých projektů, k nimž většinou patří i hlasovací právo. Má například platforma, do které jste investovali, začít nabízet nový produkt? Jakým způsobem rozdělit mezi "akcionáře" zisk? Jak změnit to či ono? O většině takových otázek rozhodují drobní investoři − on-line a během několika sekund.

S hodnotou bitcoinu se systém DeFi zatím nemůže srovnávat. Přesto množství peněz, které se přes něj investuje, strmě narůstá − za posledních dvanáct měsíců téměř 32krát, zhruba na 38,5 miliardy dolarů. To je téměř 820 miliard korun. Do čeho byly investovány a jak? Co nového to v posledních letech v kryptosvětě vzniklo a jaké jsou ony inovace, kterých by se tradiční finanční instituce měly bát?

Jedním z největších rizik, kterému se investoři nepatřící do kategorie "šílených spekulantů" často chtějí vyhnout, jsou velké výkyvy ceny bitcoinu i celého kryptotrhu. Hodnota bitcoinu může skočit o deset i více procent během pár desítek minut. Jen za poslední rok spadla z deseti na 3,5 tisíce dolarů a pak přeskočila 40 tisíc. Investoři, kteří se chtějí jakékoli spekulaci vyhnout, mohou sáhnout po takzvaných stable coinech. Jedná se víceméně o kryptoměnu, která je vázaná 1 : 1 k běžným penězům. Nejčastěji se jedná o dolary a existuje jich celá řada, nejznámější je tether (zkratka USDT).

Jednou ze základních výhod těchto nových technologií je jejich rychlost. I když banky zavádějí rychlé vnitrostátní transakce, posílání větších sum či přeshraniční platby stále trvají dlouho, je to komplikované a poměrně drahé. Uživatel to zjistí nejen při posílání peněz do Afriky, ale třeba i do země geograficky blízké, jako je Bělorusko. Tento problém zde odpadá. I "pomalý" bitcoin či ethereum zvládnou libovolně velký převod nejdéle v jednotkách minut. Kdo opravdu spěchá, mírně si připlatí (v desítkách korun) nebo použije specializovaný blockchain, který zvládne transakci pod jednu vteřinu.

Vedle posílání peněz je tu také možnost investic. Tou nejjednodušší cestou, jak investovat peníze v DeFi, jsou půjčky. Uživatel může použít platformu, jako je například Compound nebo Aave, kde svoji kryptoměnu (ať už jde o USDT nebo bitcoin) pomocí chytrého kontraktu za poměrně slušný úrok půjčí dál. Za USDT dnes například na platformě Compound může dostat úrok 7,32 procenta ročně (české banky na běžném účtu nabízejí povětšinou 0,3 až 0,5 procenta). Stejně tak si ovšem může i půjčit. Jelikož je vše řízené pouze chytrým kontraktem, vyžaduje systém v tomto případě zástavu. Když klient potřebuje hotovost a přitom se nechce vzdát svého bitcoinu, může jej zde zastavit a půjčit si proti němu dolary. Ty si buď vybere, nebo použije k nákupu dalších kryptoměn. To vše ovšem s rizikem, že hodnota jeho záruky může strmě klesnout, a pokud úvěr rychle nevrátí, může o peníze přijít.

I drobným hráčům s několika sty dolary dává DeFi možnost fungovat podobně jako velké firmy na Wall Street. V DeFi například vznikají směnárny či swapy, které podobně jako burzy umožňují směnit jedno aktivum za druhé. Zatímco na burze se musí potkat nabídka jednoho obchodníka s poptávkou dalšího, zde do hry vstupuje technologie AMM (automated market maker, automatický tvůrce trhu). Ta funguje víceméně jako robot, který v jakýkoli moment přijme cenový poměr mezi dvěma měnami či tokeny.

V rámci AMM se obchodují vždy jednotlivé páry. Například bitcoin−dolar, ether−dolar, bitcoin−ether a tak dále. K tomu, aby se mohl pár obchodovat, je ve směnárně potřeba co nejvíce "hotovosti" (likvidity) těch dvou aktiv, která daný pár tvoří. Zatímco v reálném světě tuto likviditu poskytují speciální firmy, zde jsou to obyčejní uživatelé. A ti si za to mezi sebou jako odměnu rozdělí poplatky, které další uživatelé platí za směnu. Zdánlivě jde o drobné, na tomto principu je ovšem založený poměrně velký byznys. Podle stránek Cryptofees.info například nejpoužívanější směnárna Uniswap rozdělí mezi poskytovatele likvidity každý den téměř 3,2 milionu dolarů z transakčních poplatků. Ročně se jedná o více než 25 miliard korun.

Levnější a rychlejší alternativu běžných trhů a brokerů chce v rámci DeFi vytvořit projekt Synthetix. Tato decentralizovaná burza umožňuje obchodovat komukoli na světě s deriváty téměř čehokoli. Od dolarů, eur a kryptoměn až po komodity jako zlato či deriváty akcií Tesly a Applu. A konečně v DeFi působí i pojišťovny. Největším rizikem většiny projektů je hackerský útok či chyba v kódu. A proti tomu je možné se pojistit například pomocí služby Nexus Mutual. Opět jen s pomocí chytrého kontraktu a decentralizovaně, kdy další uživatelé poskytují za poplatek kapitál na krytí případných ztrát.

Představené příklady jsou jen základními typy aplikací, které dnes prostředí DeFi nabízí. V jeho rámci ale vznikly stovky dalších projektů, které s úvěry, půjčkami a poskytováním likvidity pracují. A experimentují, co je technologicky možné. Některé z nich například peníze investorů automaticky přesouvají z aplikace do aplikace podle toho, kde je nejvyšší úrokový výnos. Další je různě kombinují a řetězí.

Vývoj nových projektů jde navíc dopředu takovou rychlostí, že i jeho sledování je prací na plný úvazek. Decentralizace tak přináší věc, která je pro komerční softwarové vývojáře často nepředstavitelná: zatímco v běžném světě si každý svůj kód a produkt striktně chrání, zde je dostupný naprosto všem. A každý ho může vzít, mírně upravit a rozjet "svůj" o něco vylepšený projekt. Například z hlediska obratu dvojka mezi směnárnami SushiSwap začínala poměrně nedávno jako klon založený na kódu jedničky − Uniswapu.

"Největším přínosem decentralizovaných financí je jejich otevřenost celému světu a naprostá svoboda. Díky tomu vzniká spousta inovativních produktů, které si navzájem konkurují a předbíhají se v tom, kdo nabídne lepší služby a lepší podmínky svým uživatelům," komentuje Pilný.

Pořád jen demo?

Názory na to, co DeFi znamená pro budoucnost, se liší. Jsou i tací, kteří jsou přesvědčeni, že je to posel změny paradigmatu. Bitcoin a další kryptoměny často berou za své kryptoanarchisté. Ti doufají, že se nezávislé projekty stanou mainstreamem a povedou k destrukci současného systému ovládaného silnými bankami.

"Tradiční finanční systém se buď adaptuje, což se do jisté míry už začíná dít, nebo zkolabuje. Svoji silnou pozici ale určitě ztratí," je přesvědčen Pavol Lupták z IT bezpečnostní firmy Nethemba, etický hacker a jeden z lidí, kteří stáli u vzniku pražského projektu Paralelní polis. "DeFi poskytuje decentralizovanou alternativu už prakticky pro všechny finanční služby, jaké si umíte představit. Já si od DeFi slibuji, že na rozdíl od tradičního bankovnictví dokážeme mít opět anonymitu, což ocení mnoho lidí, obzvlášť v totálně přeregulovaném finančním systému, kde banky a stát vidí do všech vašich transakcí."

Podle mnoha lidí z bankovního světa je ale DeFi jen technologický experiment, který ukazuje, co je v rámci kódu možné vytvořit. "Naschvál to přeženu, ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že DeFi zatím vůbec nefunguje. Jsou tu zajímavé stable coiny či půjčky, ale čas od času se nějaký projekt zhroutí, typicky kvůli technické chybě. Jsme úplně na začátku. Všechno, co zatím v DeFi je, jakkoli úžasné, je jen demoverze a je k tomu tak potřeba přistupovat," myslí si Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky Creditas. Ve světě DeFi se skutečně čas od času projeví nestabilita. Za posledních několik měsíců přišli drobní investoři o miliony dolarů jen kvůli tomu, že v chytrých kontraktech některých projektů byly chyby, kterých využili hackeři. Decentralizace navíc někdy přináší paradoxní situace, kdy se chyby v kódu daného projektu nedají opravit navzdory tomu, že byly rozpoznány.

Masovějšímu rozšíření DeFi brání a nejspíš i bude bránit jedno: ekosystém decentralizovaných financí je pro běžného klienta standardních bank stále těžko pochopitelný. Většina lidí stále ještě nepochopila ani to, jak funguje bitcoin, proč by tedy měli mít chuť zjišťovat, jak získat digitální dolar a jak ho investovat přes specializované aplikace a chytré kontrakty. "Zatím je to oblast pro expertní uživatele. Pro ty běžné je DeFi, tak jak vypadá dnes, příliš komplikované. Vznikají aplikace, které mají celý systém pro koncového uživatele zjednodušit, ale moji rodiče půjčky odsud zatím využijí asi jen velmi těžko," říká Fischer z Rockaway.

Podle něj by tak v budoucnu mohly existovat dva systémy. Ten současný bude hlavně pro technologické fandy a experty. A vedle toho vzniknou nové technologické společnosti, které budou stát někde mezi kryptosvětem a současnými bankami, jimž budou konkurovat. Podobně jako služba Revolut. Tyto firmy pak blockchain a principy DeFi využijí jako motor, který bude pohánět služby pro běžné klienty. "Uživatel to ale nepozná," podotýká Fischer. "Bude to někde v pozadí a on bude využívat jen hezkou aplikaci na svém mobilu."