Česko se opět uzavírá, a to ne s nadějí na lepší příští, ale za všeobecné blbé nálady. Epidemie se u nás opět vyvíjí hůře než ve většině zemí − jak pokud jde o přírůstky nově nakažených, tak bohužel i počty mrtvých. Těch je už víc než deset tisíc. Světla v tunelu pomálu. Důvod smutného "best in covid" je vcelku jasný. Pokud nebudeme předpokládat, že Češi jsou výrazně nezodpovědnější než obyvatelé okolních zemí, mohou být příčinou problému jen ti, kdo vládnou. Ani fanoušci vlády, jako například prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček, už nedokážou na její obhajobu říci nic jiného než to, že v jiných zemích se také chybovalo. To je sice pravda, ale není to pravda celá.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Například ve Švédsku se stihli z jarních chyb, kdy nedokázali ochránit seniory v pečovatelských domech, poučit. A dnes mají na milion obyvatel méně mrtvých než my. Zkusme to tedy vzít pozitivně a pojďme si říci, ze kterých konkrétních chyb a jak konkrétně by se měla poučit naše vláda, abychom do doby, než přijde vakcína, neutrpěli zbytečně velké zdravotní i ekonomické škody.

1. Vytvořit fungující systém.

Když už vláda přijme mechanismus, podle kterého se vyhlašují restriktivní opatření, měla by se ho držet. Ukázkou, jak to nedělat, je s velkou slávou vyhlášený systém PES, který byl prakticky okamžitě měněn tak, aby se to hodilo politickým záměrům. Proti jeho ohýbání a s tím spojeným neblahým důsledkům hlasitě protestují i autoři systému.

"Bylo to dobře vidět i na nedávném rozvolnění − PES ukazoval spíše, že se rozvolnit nemá. Tedy alespoň podle původně dohodnuté metodiky," říká například matematik Jan Kulveit. A dodává, že politici systém ohýbají, protože jsou pod tlakem populismu a lobbismu. Důsledkem pak jsou křečovité pohyby ve stylu "otevřít−zavřít−otevřít−zavřít", chyby ve vyhlašovaných opatřeních a celková nepřehlednost.

Nestačí, aby Andrej Babiš říkal, že tady žádný chaos není, protože každý vidí chaos pouhým okem. Do rozhodování je třeba vrátit transparentnost a konzistenci − což jsou koneckonců atributy odpovědné politiky, která jako jediná může dlouhodobě přispívat k důvěře lidí v to, co vláda dělá, a k ochotě se podřizovat omezením.

2. Zvýšit respekt k postiženým.

Ochota dodržovat omezující opatření je přímo úměrná tomu, jak vláda lidi "kompenzuje" za způsobenou újmu. Asi nebude úplná náhoda, že v Německu nebo Rakousku není zdaleka tolik hospod, které by se vydaly cestou odporu a odmítaly zavřít, jako je tomu u nás. Němečtí a rakouští hospodští se totiž mohou spolehnout na sedmdesáti- až osmdesátiprocentní kompenzaci tržeb. V Česku, ani po navýšení kompenzací, to není ani polovina. A to přesto, že Andrej Babiš mluvil o stoprocentním uhrazení nákladů. Místo finančně vyjádřeného respektu musí restauratéři a hoteliéři poslouchat výlevy vládního poslance Pavla Juříčka (ANO), který tvrdí, že hospod je moc a že by lidé měli jít radši makat do fabriky. To, o co jde velmi přesně, vyjádřil šéf lékařské komory Milan Kubek: "Vláda nesmí lidem lhát a lidé, které protiepidemická omezení poškodí, musí dostat kompenzaci. Dovolím si příklad. Já nemusím chodit do hospody, ale hostinský musí mít z čeho žít. Já nemusím chodit na koncert, ale hudebníci musí mít z čeho žít. Já nemusím chodit do fitcentra, ale jeho majitel i zaměstnanci musí mít z čeho žít…" Ano, kompenzace jsou drahé, ale jde na rozdíl od mnohých jiných vládních výdajů o efektivně vynaložené peníze. Investici nejen do přežití, ale i do důvěry. Nízké náhrady jsou chyba a měly by se zvýšit po německém či rakouském způsobu. Jen represe, na kterou se vláda soustřeďuje skrze pokusy o zvyšování pokut, nic neřeší.

3. Vylepšit komunikaci.

Dosud byla komunikace vlády naprosto tragická. Je s podivem, že kabinet, který dosud stál na propracovaném marketingu, nedokáže komunikovat s lidmi tak, aby bylo jasné, co chce vlastně říci. Důsledkem je prohlubování nedůvěry a neochota řídit se podle vládních pokynů. Ukázkou byl plakát ministerstva zdravotnictví, který měl propagovat očkování. Ve skutečnosti vizuál s jehlou v zelené rukavici spíše děsil a celková skladba titulků vyznívala tak, že člověk nevěděl, jestli to ve skutečnosti není propagandistické dílko odpůrců očkování.

Výzkumná agentura Behavio leták otestovala a došla k závěru, že jako osvětový selhal podle všech měřených hledisek. Lidé ho nejčastěji hodnotí jako nedůvěryhodný (36 procent), amatérský (30 procent) a nepochopitelný (21 procent). Každý šestý ho hodnotí dokonce jako nebezpečný.

"Leták nesplňuje ani jedno z klíčových behaviorálních pravidel pro dobrou kampaň: nedokázal vzbudit pozitivní emoci − naopak vzbuzuje strach a vztek. Není ani srozumitelný, lidé nedokážou rozpoznat, že se jedná o leták pro očkování, a konečně leták nepůsobí důvěryhodně, takže ho lidé nechtějí číst," shrnul komunikační tragédii sociolog Vojtěch Prokeš.

Vláda by měla rychle najmout skutečné profesionály, kteří se nebudou zabývat jen výrobou výmluv a demagogií podobně jako tým Andreje Babiše, připravující premiérovy pravidelné promluvy Čau lidi. Ale bude pomáhat přesvědčovat obyvatele o smysluplnosti vládních kroků, především nadcházejícího očkování.

4. Motivovat lidi.

Stále se nedaří trasování a izolace nakažených. Problém už není v tom, že by chyběla trasovací call centra a testovací kapacity − ty se už po počátečním zanedbání podařilo zajistit. Problém je, že se lidé do testování nehrnou a odmítají nahlašovat své kontakty.

Jak kdosi trefně prohlásil, máme trasovací hospodu, ale nechodí nám do ní lidi.

Přístup lidí může vypadat sobecky a nezodpovědně. Ale lze se jim divit, že se na testy nehrnou, když je to pro ně ekonomicky nevýhodné? V karanténě nemohou pracovat, přicházejí o peníze. Místo moralizování by bylo lepší přijmout chování lidí jako fakt a pokusit se je k zodpovědnějšímu přístupu motivovat. Například tak, jak navrhuje ekonom Moodys Kamil Kovář: "Co takhle plná náhrada mzdy pro ty s pozitivním testem? Co takhle přidat bonusovou platbu za pozitivní test, jak to udělali v Hongkongu? Sebevrahů, kteří by se kvůli tomu chtěli nakazit, by jistě bylo minimálně, pokud vůbec nějací. Minimálním krokem by mělo být proplácení ceny testu samoplátcům, u kterých vyjde test pozitivní, tak jako to dělají v Jižní Koreji." Že by to bylo drahé? Ano, ale platí to samé co u kompenzací. V dnešní době, kdy létají oknem rozpočtové stamiliardy, by to byly v podstatě drobné a efekt naproti tomu obrovský.

Jestli se nyní do něčeho skutečně vyplatí investovat, tak do motivace lidí spolupracovat se zdravotním systémem. Že to funguje, ukazuje antigenní testování zdarma před Vánoci. Minimálně v Praze se lidé jen hrnou. Vláda by měla tímto směrem pokračovat.

5. Nepodcenit očkování.

Nejlépe vláda samozřejmě přesvědčí lidi, že se poučila z chyb minulosti, kdy byla totálně nepřipravená na podzimní vlnu epidemie, tak, že rychle připraví plán očkování. Zatím máme sice asi nejvíc náčelníků na světě − ke koordinátorovi očkování Zdeňku Blahutovi zřejmě přibude i vládní zmocněnec pro očkování Roman Prymula −, ale samotné přípravy váznou. A to jak pokud jde o očkování samo, tak pokud jde o kampaň, která by se měla rozjet až v únoru. "Nějaká strategie podle mého měla být zpracována v létě a mělo se nějakým způsobem to očkování začít řešit," prohlásil zmocněnec Blahuta. Zlatá slova. Teď se ještě probudit. Zatím není divu, že 47 procent Čechů vakcínu odmítá, i když by byla zadarmo.

Držme vládě usilovně palce, aby to s očkováním nedopadlo jako vždycky. Další dávku "best in covid" by už těžce zkoušené Česko nemuselo unést.