Herman J. Mankiewicz v podání Garyho Oldmana se propil k napsání scénáře nejlepšího filmu všech dob.
Foto: Netflix
Režisér David Fincher natočil pro Netflix svůj nejosobnější film. Černobílé drama Mank vypráví o vzniku slavného kinematografického díla Občan Kane. Gary Oldman ve snímku plném vášní ztělesnil scenáristu bojujícího s alkoholem i nepopsanými stránkami papíru.

Vědělo se, že novinka amerického režiséra Davida Finchera bude jiná. Černobílý snímek nazvaný Mank vypráví o hollywoodském dávnověku, kdy vznikal zvukový film a kdy americké "továrně na sny" vládli magnáti nevybíravých způsobů. Autor drsných, často až analyticky precizních kriminálek Fincher pojal příběh vzniku slavného filmu Občan Kane překvapivě jako pohádku.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Žádný výlet za devatero hor se ale nekoná. Mank představuje útržky dějin z cynického Hollywoodu mezi dvěma světovými válkami, během nichž se citově okoralým prostředím prodírá Herman J. Mankiewicz, spoluautor scénáře "nejlepšího filmu všech dob".

To si o Občanu Kaneovi myslel také režisérův otec, novinář Jack Fincher. Byl ochoten se synem diskutovat o tom, zda jsou Beatles nejlepší kapela na světě, nikoli o Kaneově prvenství. To bylo dané. A v době, kdy David Fincher režijně debutoval třetím pokračováním hororové sci-fi ságy Vetřelec, napsal jeho otec svůj první scénář − o tom, jak alkoholik Mankiewicz se zlomenou nohou píše v samotě pouštního domku svůj největší opus.

O filmu

Mank
Režie: David Fincher
Netflix, 2020

Na scénáři Manka otec a syn chvíli pracovali, ale potom David Fincher začal natáčet film Sedm, jímž se proslavil, a "rodinný" projekt zůstal ležet. Až nyní, po více než 30 letech od vzniku scénáře a 17 letech od smrti Jacka Finchera, měl jeho syn možnost natočit Manka čistě podle svých představ. Vznikla pohádka zhruba ve stejném duchu, jako je pohádkou Tenkrát v Hollywoodu od Quentina Tarantina. Oba snímky vypráví o mytické továrně na sny, kterou by Hollywood mohl být, kdyby se vše neodehrálo maličko jinak. Tarantino fabuluje mnohem přiznaněji, ale ani David Fincher nezastírá, že se pohybuje ve zvláštním oparu, za který dílem může hrdinův alkoholismus, dílem režisérova touha propadnout velkým citům klasického Hollywoodu.

Fincher vždy točil snímky plné rozporů, nejistých vypravěčů, rozpolcených hrdinů, ať už v okaté podobě v Klubu rváčů a Zodiacovi, či nenápadněji v dramatu Sociální síť. Mank není podobně chladný a mrazivý, je to film až rozvášněný, těká z období na počátku druhé světové války, kdy vzniká scénář Občana Kanea, do četných retrospektiv − po vzoru díla, o jehož stvoření vypráví. Ale těká také mezi skutečností a mýtem, mezi sentimentem a cynismem.

Ukázka z filmu Mank

Herec Gary Oldman se dokonale vtělil do historické figury.

Jeho Mankiewicz je bonviván a snílek přežívající v prostředí, kterému tvrdě vládne šéf hollywoodského studia MGM Louis B. Mayer a nesmlouvavý mediální magnát William Randolph Hearst, jenž byl Kaneovým předobrazem.

Fincher už není puntičkářským konstruktérem, stal se i romantikem. Natočil film jen naoko podobný snímkům meziválečné doby, tempem i tématy je přitom velmi současný, až se zdá s podivem, že původní scénář vznikl v 90. letech. Zápletka vychází ze snahy dát více kreditu na vzniku Občana Kanea − za nějž je oslavován jeho režisér a spoluscenárista Orson Welles − právě Mankiewiczovi. Ale na pozadí se odehrává i příběh o předchůdcích dnešních fake news, kdy v roce 1934 falešným zpravodajstvím ovlivnili výsledky lokálních voleb také tvůrci studia MGM.

Mank je poutí po večírcích plných šampaňského a tvrdých loktů, ale také po až magicky působících zoologických zahradách, kde se krky žiraf vynořují z hlubin noci. Je to snímek, o němž se jistě bude hodně mluvit na Oscarech, ale také film, u kterého někdy převládá pocit, že si Fincher po mnoha zdařilých snímcích o ty Oscary dosud nejhlasitěji říká. Mank je jeho nejosobnější, ale paradoxně také nejvypočítavější dílo. Nebo možná oběť až přílišné tvůrčí svobody. Navzdory strhujícím Garymu Oldmanovi a mnoha atmosférickým scénám tato hollywoodská pohádka zasáhne spíše cinefily a znalce dějin kinematografie. Přinejmenším ty, kterým nebude vadit, jak volně David Fincher s historií nakládá.

Snímek Mank je poutí po večírcích plných šampaňského a tvrdých loktů.
Snímek Mank je poutí po večírcích plných šampaňského a tvrdých loktů.
Foto: Netflix