Dva roky starý desetipatrový komplex Aspira v Nových Butovicích je téměř prázdný. Jemný déšť stéká ze skleněných stěn, výtah stoupá vzhůru kolem vylidněných poschodí (většina zaměstnanců pracuje z domova) a recepce uprostřed majestátního centrálního atria se zdá menší a menší. Budova, která získala nejvyšší ekologické certifikáty a nabízí přes 18 tisíc metrů čtverečních kanceláří, má jedno specifikum: nepostavila ji žádná developerská ani finanční skupina, ale relativně malá technologická firma Livesport, která zhruba pro 150 svých zaměstnanců a 200 brigádníků potřebuje aktuálně necelou polovinu domu, zbytek pronajímá. Další zvláštností je, že miliardovou investici kompletně uhradila ze svého.

Livesport se svou mezinárodní značkou FlashScore je jednou z mála opravdu globálních ryze českých firem. Po celém světě má bezmála 100 milionů uživatelů, jimž na webu ukazuje nebo posílá přes aplikaci v reálném čase sportovní výsledky. A to jak z největších sportů, jako jsou fotbal, hokej či basketbal, tak třeba z finského fenoménu pesäpallo nebo jihoasijského bojového soupeření kabadi. Podklady sbírá armáda brigádníků v datových centrech v Praze, Brně a Třebechovicích pod Orebem, průběžné výsledky a novinky skládají z on-line přenosů, z televize, ze sociálních sítí, z webů klubů, prostě z jakéhokoliv relevantního zdroje. Livesport, respektive FlashScore, je v tom nejlepší a nejrychlejší na světě. Velkou návštěvnost pak firma přetavuje ve velké inzertní příjmy.

Zakladatel a majoritní spolumajitel Livesportu Martin Hájek měl globální ambice dávno. Vlastně už jako teenager, jenž v 90. letech strávil nějaký čas s rodiči v Izraeli. V Tel Avivu rozjel portál na stahování hudby, který začaly záhy využívat desetitisíce lidí po celém světě. Jenže čerstvě plnoletý český internetový nadšenec ho raději zase zavřel: "Nechtěl jsem se dostat do problémů jako zakladatel Napsteru Shawn Fanning. Riziko mi došlo až dodatečně. Hlavní zkušenost, kterou jsem si z Izraele ale odnesl, byla ta, že i já sám mohu udělat projekt, který se prosadí kdekoliv na světě."

Po návratu do Česka zužitkoval svůj další koníček, a to shromažďování výsledků. Nejprve zkusil štěstí se službou ScoreSender, která posílala sportovní výsledky přes esemesky. "Předběhl jsem dobu, esemesky byly tehdy strašně drahé," komentuje nápad dnes. Úspěšnější byl s webem Tipování.cz: "Začal jsem tvořit webové stránky, publikovat a aktualizovat své roky sbírané sportovní statistiky 'výhernosti' fotbalových týmů." A přestože na počátku nového tisíciletí nešlo podobné fanouškovské projekty financovat z reklamy, portál nakonec koupila v roce 2000 Sazka. U ní ale Hájek vydržel jen necelé tři roky, pod ředitelem Alešem Hušákem neměl prostor na seberealizaci.

Livesport oficiálně spustil se svým byznysovým partnerem Jiřím Marešem v roce 2006, předtím si vzájemnou spolupráci ozkoušeli na portálu se sportovními statistikami BetExplorer. V posledních letech podnik prochází výraznou proměnou − stává se z něj multimediální skupina. Livesport postupně ovládl dánského poskytovatele sportovních dat Enetpulse, obchodníka s televizními právy na sportovní přenosy Pragosport nebo videotéku a filmovou databázi Kinobox. Loňské konsolidované tržby dosáhly 2,5 miliardy korun a ziskovost se počítala jako každý rok ve vyšších desítkách procent.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek
Martin Hájek (40)

Když udeřil koronavirus na jaře, stovky lékařů, zdravotníků či vojáků se najednou ocitly v první bojové pandemické linii. Bez přípravy a bez zkušeností. Zaměstnancům Livesportu v době, kdy se Česko uzavřelo před světem, přišla výzva od vedení: Pojďme pomoct, za každou korunu, která se vybere mezi vámi, dá firma dalších deset. Dohromady pak z Nových Butovic, kde Livesport sídlí, odešlo přes 10 milionů korun. Kupovaly se za ně dezinfekční prostředky, jídlo pro personál nemocnic či nedostatkové bavlněné roušky.

"Přijde mi samozřejmé pomáhat, když můžeme," říká majoritní spolumajitel Livesportu Martin Hájek. Už tři měsíce před pandemií to on a Livesport doložili jiným darem – nezisková organizace EDUin, která se dlouhodobě snaží zlepšovat vzdělávání v Česku, od nich dostala 30 milionů korun, což jí zajistí bezproblémovou existenci minimálně na pět let. Firma pravidelně podporuje i Fond ohrožených dětí, SOS dětské vesničky, Fotbal pro radost nebo Projekt Šance.

Výrazná je Hájkova stopa v obraně demokracie, o kterou se v době politické dominance Andreje Babiše a Miloše Zemana obává. V prezidentských volbách před dvěma lety byl největším přispěvatelem na kampaň Jiřího Drahoše, poslal mu přes tři miliony korun. Nyní otevřeně hovoří o tom, že příští prezidentské volby na přelomu let 2022 a 2023 vnímá jako společenskou prioritu a že je připraven některého z kandidátů finančně podpořit. Je také spolu se zakladatelem Mall.cz Ondřejem Frycem, Liborem Winklerem z RSJ, majitelem společnosti Eurowag Martinem Vohánkou nebo manželi Silke a Jaroslavem Horákovými z Albatrosu akcionářem společnosti, která vydává Deník N.

Hájek se angažuje také v ekologii. Administrativní centrum Aspira, které Livesport postavil, získalo zelené certifikáty LEED a BREEAM. Budova se vytápí a ochlazuje pomocí čerpadel, dešťovka se svádí do nádrží, všude svítí ledky, v garážích jsou nabíječky pro elektromobily. Což je ostatně oblíbené Hájkovo téma: je nadšeným uživatelem Tesly Model S.

Hájek odmala hraje tenis a u televize fandí Petře Kvitové. Rád si zahraje i další příbuzné sporty: badminton nebo ping-pong.

Hájek, jehož jmění časopis Forbes odhadl na 10 miliard korun, se chystá vykročit i mimo svět sportovních výsledků. Buduje internetovou televizi a také novou službu FlashNews, která má pro uživatele agregovat zprávy o tématech a lidech, kteří je zajímají. "Společnost potřebuje mít přístup k informacím," vysvětluje. Právě stav současné společnosti je téma, které jej pohlcuje čím dál víc: je jedním z akcionářů Deníku N, podpořil kandidaturu Jiřího Drahoše na prezidenta, patří k největším individuálním dárcům na charitu. A rozhodně s tím nehodlá skončit, naopak.

HN: Hodně se zajímáte o veřejné dění a politiku. Jak pohlížíte na dopady covidu do společnosti?

Dopady se mi špatně hodnotí, protože většina lidských, společenských i ekonomických ztrát nás teprve čeká. Objektivně jsme ale na druhou vlnu epidemie byli připraveni nejhůř v Evropě a bez důvěry občanů ve vedení státu se krizi bude čelit jen těžko. Vidíme nevoli i k základním opatřením typu nošení roušek, přestože mají zjevně skvělý poměr cena/výkon. Na druhou stranu by se měla velmi opatrně zavádět opatření s ekonomickými dopady. Rozhodovat o nich transparentně a dobře je komunikovat, což se neděje. Obavy mám z dopadů krize na ty nejslabší, kteří u nás v nadstandardní míře čelí exekucím nebo jsou jimi ohrožení. Poučení ze situace je pro mě docela banální − tvořme si rezervy na horší časy. Ve státní správě vidím opačnou tendenci, rezervy se netvoří a v krizi nešetříme, jen si půjčujeme na zalepení děr v rozpočtu bez větších reálných investic. Zadlužujeme další generace za to, co my spotřebujeme.

HN: Současný politický establishment asi moc nemusíte, co?

Máme, co jsme si zvolili. Zatím žijeme v relativně vyspělé demokracii a z toho pohledu jsme byli na dně v době Rusnokovy vlády. Letos se ovšem v krizi ukázalo, že není jedno, kdo stát řídí, a aktuální vedení je až překvapivě neschopné. Snad se dnešní garnitura postaví ke skládání účtů čelem a nebude si dál kupovat hlasy na dluh. Určitě si všichni zasloužíme víc.

HN: Co s tím? Víc se angažovat v politice?

Mě nepřestává fascinovat lidský potenciál pro tlačení pozitivních změn zezdola, proto jdu spíš cestou podpory občanské společnosti. Vezměte si, kdo v březnu přišel za ministrem zdravotnictví a jako první ho varoval predikcí možného vývoje pandemie. Žádný z armády placených úředníků, prostě bankovní manažer, občan, kterému to není jedno. Ale každý se může systematicky zapojit do aktivit s konkrétním dopadem na kvalitu života u nás nebo takové iniciativy podpořit finančně. Nevládní organizace hrají nezastupitelnou roli v boji s korupcí, v budování transparentní státní správy, v humanitární činnosti nebo při poskytování sociálních služeb. Politika není pro každého, naštěstí má ale společenskou alternativu s významným dopadem.

HN: Nedávno se objevila iniciativa známých podnikatelů Jana Barty a Dušana Šenkypla, kteří vyzvali demokratické strany, že je finančně podpoří, pokud utvoří před sněmovními volbami koalice.

S iniciativou, která plošně podpoří demokratické strany, souzním. Přijde mi to jako sympatická snaha, jak částečně kompenzovat nedostatek našeho volebního systému, který zvýhodňuje velké strany, což nepřekvapivě vzniklo v důsledku opoziční smlouvy (dohoda po předčasných parlamentních volbách v roce 1998 o tom, že pravicová ODS v opozici podpoří menšinovou vládu levicové ČSSD − pozn. red.). Nevidím nic férového na tom, když strana získá 39 procent mandátů za 29 procent hlasů. Koalice taky mohou zabránit propadnutí hlasů menších stran.

HN: Významně jste podpořil Jiřího Drahoše, když kandidoval na prezidenta. Prezidentské volby budou sice až za tři roky, už teď se ale začíná s výběrem a přípravou možných kandidátů. Počítáte s tím, že se budete opět angažovat?

Poslední roky ukázaly, jak důležitá je osobnost prezidenta pro klima ve společnosti. Proto vnímám rostoucí význam prezidentských voleb a předpokládám, že podpořím vhodného kandidáta. V příštích volbách sice nebude obhajovat funkci současný prezident, ale nedá se vyloučit, že mandát opět získá někdo bez vůle skutečně hájit zájmy našeho státu.

HN: Nekolidují vaše aktivity v občanské společnosti s tím, že jste akcionářem Deníku N, který velmi zdůrazňuje svou nestrannost a nezávislost?

Já žádný vliv na obsah nemám, ale je mi jasné, že je třeba předejít možným spekulacím. Proto společně s dalšími akcionáři Independent Pressu, který drží majoritu v Deníku N, právě připravujeme vklad našich podílů do nadace. Naše odstřihnutí se od vlivu je dalším krokem k dlouhodobě fungujícímu médiu, které bude nezávislé na vnějších politických, ekonomických a jiných mocenských tlacích. Za vzor nám slouží třeba britský The Guardian.

HN: A jak jste pokročil s plánem založit rodinnou nadaci, která by podporovala občanskou společnost?

Zatím jsem nenašel vhodné spolupracovníky, kteří by mé soukromé dárcovství pozvedli na výrazně jinou úroveň. Vznik organizace by teď byl samoúčelný, jde o to, dát podpoře určitou strategii a tu exekuovat. Nicméně v podpoře občanské společnosti průběžně pokračuji a výsledky mi dělají docela pravidelně radost.

HN: S tím souvisí ještě jedna věc. Miliardáři jako Warren Buffett nebo Bill Gates se zavázali, že podstatnou část svého majetku odkážou na dobročinné účely. U nás s tím nedávno přišel Martin Hausenblas, který je s vámi spolumajitelem taxi start-upu Liftago. Co vy na to?

Ta iniciativa je mi sympatická, zvlášť když víte, komu část majetku s důvěrou odkázat. Osobně se snažím majetek rozdávat průběžně, většina mých osobních výdajů jde právě do nezisku.

HN: Já Hausenblasův krok chápu jako pokus vyprovokovat debatu. On se takhle choval vždy, třeba o elektromobilitě mluvil dávno předtím, než to bylo sexy.

Od určité úrovně majetku je nesmyslné jím zatěžovat další generace a souhlasím s jeho odkázáním ku prospěchu společnosti. Martin je velký vizionář a chce dát nadacím jistotu budoucích příjmů. K tomu jsou ale podle mě podíly v jeho firmách nevhodné − nadace nemusí být dobrými akcionáři, a navíc nelze předjímat budoucí hodnotu podílů. Za účelnější považuji odkázat konkrétní částky, což mám osobně v úmyslu.

HN: Sport je oblast, kterou koronavirus těžce zasáhl. Jak se to projevilo u vás?

Náš byznys se točí kolem sportu a ten se na jaře na dva měsíce téměř zastavil, takže lidé neměli důvod k nám chodit. Měli jsme minimální návštěvnost a to se odrazilo na poklesu příjmů z inzerce. Září už bylo prvním standardním měsícem s 85 miliony uživatelů, i tak ale letos očekáváme meziroční pokles v tržbách kolem 10 procent. Víc mě trápí dlouhodobé dopady koronaviru na svět profesionálního sportu. Trpí absencí diváků a rušením akcí, a přitom teď bojuje o pozornost s digitální zábavou, pro kterou je současné období velkou příležitostí.

HN: Jak se projevila druhá vlna a říjnová opatření?

Dopady zatím férově hodnotit nejde. Celá sezona byla a je hodně atypická, teď se třeba dohrály dva tenisové grandslamy. Ale co se týče českého lockdownu, stopnutí fotbalové ligy nebo hokeje bude mít na české stránky Livesport.cz dopad na úrovni statistické chyby, drtivá většina zájmu českých uživatelů míří stejně do zahraničí. Pořád jde ale o mezistav, druhá vlna nejspíš podobně jako u nás ovlivní sezonu i v řadě dalších zemí. Škody pro profesionální sport budou masivní a zanechají dlouhodobé rány.

HN: Zmínil jste digitální zábavu jako konkurenci sportu. Takže máte strach, že lidé budou spíš koukat na Netflix, než aby si pustili fotbal?

Například. Nebo se znásobí nastupující trend e-sportů, možností je hodně, a navíc dostupných. Přitom ceny práv za přenosy zápasů kontinuálně rostou. Hraje tam roli víc věcí: volného času ubývá, možností, jak ho trávit, je stále víc a zároveň se komplikuje přístup ke kvalitnímu sportovnímu obsahu.

HN: To asi narážíte na O2 TV, která má exkluzivní práva na Ligu mistrů nebo na většinu utkání české fotbalové ligy. Z byznysového pohledu to je ale logické.

Takový je trend. Veřejnoprávní televize si nemohou dovolit špičkové sportovní přenosy a ty se dostávají do soukromých sítí. Abyste se mohl dívat, na co chcete, potřebujete několik poskytovatelů televize. Pro sport to je do budoucna výzva, která se aktuálně potkává s koronakrizí. Po ní ubude i sponzorských peněz a všichni se budou muset uskromnit.

HN: Covid ale současně umocnil distanční sledování sportu, což je něco, co vy děláte dlouhodobě.

To máte pravdu. Vždycky jsme stavěli na předpokladu, že s námi nepotřebujete jít na stadion, a stejně budete v obraze. Situace, kdy lidé na utkání mohou chodit jen omezeně, nám zdánlivě nahrává. Jenže pokud se nebude dařit profesionálnímu sportu, lidi nebudou zajímat ani výsledky. Potřebujeme, aby sport neutrpěl velké rány a nechal vyrůstat nové hvězdy i fanoušky.

HN: Co vás covid naučil nového o Livesportu a jeho uživatelích?

Jako IT firma jsme se provozně poměrně snadno přizpůsobili situaci. U našich uživatelů po zavření stadionů narostla popularita sportů, které mohly pokračovat, například stolního tenisu. Pevné jádro fanoušků, nějakých 15 až 20 procent lidí, kteří k nám dál chodili, si hledalo jakoukoliv zábavu. Jejich zájem ovšem opadl, jakmile se začaly znovu hrát velké soutěže.

HN: Takže takoví závisláci na výsledcích?

Někdo potřebuje živit svou vášeň pro sport, i když se nic nehraje, to vídáme i v mimosezonních obdobích. My jsme v pauze využili natěšenosti fanoušků a s restartem hlavních lig jsme jim nabídli možnost vytvářet audiokomentáře atraktivních zápasů, které si už vyzkoušelo osm milionů posluchačů. Zároveň jsme rozjeli beta provoz přenášení televizních kanálů, takže jsme nejen závislákům přinesli spoustu nové potravy.

HN: Se svou firmou nyní ovšem chystáte i razantnější vstup do světa médií, rodí se projekty FlashSport a FlashNews. Prvně jmenovaný už je venku. Jak přesně má fungovat?

Je to agregátor sportovních zpráv, který na trhu chybí. Naší výhodou je obrovská databáze sportovců, týmů a spousty dalších informací. Když je propojíme se zpravodajstvím, můžeme všechno snadno personalizovat a víc zpřístupnit fanouškům. Obecně posouváme produktovou orientaci z čistě datového servisu na takové centrum sportovních informací v digitální podobě. Kromě dat to budou právě zprávy, pak audioobsah, se kterým začínáme, a video, respektive internetová televize, kterou chystáme.

HN: FlashSport je tedy takový předstupeň k FlashNews, zaměřeným na všeobecné zpravodajství?

Tyto projekty bych neslučoval, protože každý z nich má odlišné poslání. FlashSport se doplňuje s FlashScore (mezinárodní verze českého Livesport.cz − pozn. red.) a je to jeho bratrský projekt. Zatímco FlashNews je samostatná platforma, která se na svět aktuálních informací dívá komplexně. Každý den na každém trhu vznikají tisíce zpravodajských článků na roztodivná témata, ale každému z nás spousta důležitých novinek utíká, přestože ztrácíme spoustu času jejich objevováním. Podobně jako máme každý zcela originální hudební vkus, nemůže nikoho z nás uspokojit žádný konkrétní zpravodajský web. Dokonce ani pětice takových webů. Tento problém s dostupností relevantních informací se snažíme řešit s pomocí naší technologické platformy. S pražskou firmou Geneea analyzujeme aktuální obsah na internetu a přiřazujeme jej k jednotlivým položkám velké znalostní databáze, kterou tvoříme. Je to komplexní ekosystém, který musíte zvládnout, než nad ním začnete párovat zprávy, veřejné vývěsky úřadů či posty na sociálních sítích. FlashNews má neskromnou ambici najít všem zprávám jejich přirozené čtenáře.

HN: Jestli tomu správně rozumím, FlashNews bude portál či aplikace, kde se mi zobrazí novinky z oblastí, které mě zajímají. To už dneska do značné míry plní Facebook.

Základní myšlenkou FlashNews je, že informace, které jsou vám určené, skutečně dostanete. Zatímco na Facebooku se k vám informace dostávají absolutně nekoordinovaně.

HN: Jsou velmi dobře koordinované, akorát ze strany Facebooku.

Právě, jsou nabízeny algoritmicky a na základě speciálních − a netransparentních − parametrů. Nemůžete si pak být jistý, co všechno jste minul. My chceme, abyste byl šéfem svého obsahu vy, ne robot. Navíc zdrojů informací je dnes opravdu hodně, vedle klasických médií třeba sociální sítě. A vyznat se v tom všem, stíhat všechno sledovat je nadlidský úkol.

HN: Takže žádný algoritmus?

Bez pokročilého softwaru to realizovat nepůjde, ale algoritmy nechceme nechat rozhodovat o tom, co čtete. Budeme vás informovat o všem, co vás tematicky zajímá, a to i ze zdrojů, ke kterým byste se jinak nedostal, takže bychom měli nabízet i přístup k názorově rozmanitějšímu obsahu. Nemáme ambici rozhodovat, co vás bude zajímat víc nebo míň. To budete mít v rukách vy sám, oblasti zájmu si upravíte v nastavení.

HN: Jak to budete financovat?

Primární příjem bude z inzerce, a to jak z té, kterou budeme administrovat sami, tak ze spolupráce s partnery, od kterých budeme odebírat obsah a dělit se s nimi o inzertní příjem. Budeme prozkoumávat různé byznysové modely, nicméně reklama je přirozenou první volbou. Chceme maximálně zpřístupňovat informace, proto nezvažujeme zpoplatnění služeb uživatelům.

HN: Budete selektovat zdroje, ze kterých systém čerpá články? Aby se nestalo, že jako obhájce liberální demokracie stvoříte službu, která naopak pomůže šířit fake news a různé konspirační weby?

To jste trefil, určitě nebudeme platformou pro šíření dezinformací. Dokud nezvládneme technologicky identifikovat dezinformace z konkrétních textů, budeme aspoň označovat problematické zdroje. Vyjdeme z metodiky hodnocení médií od nezávislých subjektů. Jasně, neplánujeme úplně vyřadit problematické zdroje, ale do feedu si je budete muset aktivně sami přidat.

HN: U zprávy z Aeronetu tedy bude svítit nějaké upozornění, které mi řekne, abych si dával pozor?

Ano. Tento přístup bohužel hází všechny zprávy do jedné škatulky podle zdroje, ale nejsme zatím schopni hodnotit jednotlivé texty, natož v reálném čase.

HN: Kdy FlashNews spustíte a kdy bude ziskový?

Do konce roku spustíme první verzi pro české uživatele. Nemáme zatím klasický business case, považujeme projekt za přínosný a na návratnost jsme ochotni si počkat. Když se nám mise podaří, nepochybně projekt dostaneme do zisku. Předpokládám, že rozvoj budeme financovat dva až tři roky, které taky potřebujeme na úspěšnou expanzi do zahraničí.

HN: A internetová televize? Jak se budete lišit od Netflixu? Sportem?

Sport bude naše velká přednost, sportovní přenosy budeme doplňovat o live statistiky a spoustu zajímavých informací, které již dnes zpracováváme. Nicméně od Netflixu se budeme zásadně lišit − zatímco ten vyrábí primárně svůj obsah, my budeme přeprodávat pořady a vysílání třetích stran. Jako obvykle sázíme na personalizaci, protože klasický televizní kanál má podobně nezacílený obsah jako zmiňovaný zpravodajský web. Půjdeme cestou poznání uživatele a přizpůsobení obsahu.

HN: Takže to bude takový televizní agregátor?

Ano, já tomu říkám chytrý televizní přijímač. Digitalizovaný televizní signál jsme schopni zpracovávat, třídit a distribuovat podle osobních potřeb podobně jako jiné druhy obsahu. Letos jsme od Petra Vachlera koupili Kinobox, jehož databázi filmů a jiných pořadů budeme využívat pro co nejlepší predikci vkusu diváka.

HN: Pořád si nejsem jistý, že chápu, k čemu taková služba bude.

Rozumím, primárně ji nejvíc ocení sportovní příznivec. Většina našich uživatelů si musí platit televizi, protože televizní společnosti tradičně vysílají prakticky všechny zajímavé sportovní přenosy. My našim návštěvníkům chceme nabídnout televizní kanály s nadstandardem v oblasti sportu, a navíc i další pestrý obsah pro celou rodinu.

HN: Jak do toho zapadá váš nový divadelní projekt?

Dramox.cz je taková osobní iniciativa. Partnerka mě přivedla k divadlu, ale jeho návštěva je přece jen trochu sváteční záležitost, musí se dopředu plánovat a s cestováním zabere hodně času. Začala nám chybět možnost žít divadlem ještě víc a mít kulturnější alternativu k zábavnímu byznysu typu Netflixu. Vloni jsme náhodou viděli skvělé představení v mladoboleslavském divadle a zamrzelo nás, že to nemůže vidět každý. Vznikla tak idea divadelní streamovací platformy, která má za cíl zpřístupnit divadelní hry a pomoci řešit problém lokálnosti divadel. Intenzivněji jsme na tom začali pracovat v době pandemie, kdy byla divadla zavřená. Jdu do toho se dvěma partnery, kteří s podobnou myšlenkou koketovali, Martinem Zavadilem a Radimem Horákem.

HN: Jak Dramox přijímají divadla? Předpokládám, že premiéry tam nepojedou, spíš derniéry?

Divadla s námi většinou sympatizují, nejspíš nám nahrává i současné období, pro kulturu nejisté. Některá divadla nemají problém zpřístupnit ani aktuálně hraná představení, ale z většiny půjde o derniérové záznamy. Nechceme divadlům brát diváky, spíš umožníme lidem vidět víc divadelních představení včetně těch, na která by se jinak nedostali.