„Mám stále po ruce kapesní vydání Shakespearových Sonetů,“ říká Jacques Rupnik.
Foto: ČTK
Politolog Jacques Rupnik se za časů covidu vrátil ke Camusovu Moru, ale zároveň četl třeba detektivky Joa Nesbøho. A sbírá odvahu k Dantovu Peklu.

Které knížky jste měl v době covidové na nočním stolku?

123 Vikend 11 Camus
Albert Camus: Mor, Garamond, 2017
Foto: Garamond

Prošel jsem v posledním roce asi třemi fázemi. Ta první: vše, co jsem nikdy nechtěl vědět o koronáči (mám načteno na doktorát z covidologie). Druhá fáze: hledání útěchy z koronáče, především Camusův Mor, kde doktor Rieux říká: „Může se to zdát směšné, ale jediný způsob, jak bojovat s epidemií, je decentnost.“ A třetí fáze: jak se nezbláznit z koronáče. Tedy únikové detektivky – Stieg Larsson a jeho hrdinka Lisbeth nebo Jo Nesbø, jehož inspektor Harry Hole, alkoholik s velkým srdcem, zachraňuje osamělou ženu třeba v Austrálii či Thajsku. A (snad) nakonec fáze přemýšlení o tom, co s námi pandemie udělala, tedy „hledání odpovědnosti“, jak o tom brilantně píše Jiří Přibáň.

Máte nějakého zvláště oblíbeného autora?

123 Vikend 11 Priban
Karel Hvížďala, Jiří Přibáň: Hledání odpovědnosti, Karolinum, 2021
Foto: Karolinum

Michela de Montaigne. Mistrně uvedl v 16. století žánr, ve kterém ho ještě nikdo nepředčil. Esej. Jeho Eseje můžete otevřít kdekoliv a přemítat o krutostech a kanibalech, o strachu, o filozofování jako přípravě na smrt a – především ta nejkrásnější, nejosobnější, nejdojemnější esej je o přátelství. Dočtete a mrzí vás, že se nemůžete stát jeho přítelem, a zároveň jste se jím na celý život stali.

A máte knihu pro nejtěžší situace?

Mám stále po ruce kapesní vydání Shakespearových Sonetů. Text znáte a čtete jej pokaždé trochu jinak. Je tam hluboká skepse („jak pokřiví se každá čistá věc“) i možnost ji překonat, jako ve známém sonetu číslo 66, který kdysi přeložil můj přítel Zdeněk Urbánek a znovu znamenitě Martin Hilský: „Znaven tím vším, já zemřel bych tak rád, jen nemuset tu tebe zanechat…“

123 Vikend 11 Horakova
Pavla Horáková: Teorie podivnosti, Argo, 2018
Foto: Argo

Kterou knihu si v tomto životě musíte ještě přečíst?

Dantovo Peklo, není mi jasné, proč se tomu léta letoucí vyhýbám. Možná kvůli Botticelliho ilustraci? Nebo nejspíš ten název? Už dost bylo výmluv!

A kterou autorku byste rád pozval na sklenku bordeaux?

Pavlu Horákovou, sympatickou a talentovanou teoretičku podivnosti. Její knížka Teorie podivnosti mě zaujala, ovšem neptal bych se na její mezioborové postřehy o době covidové, ale spíš na další chystaný román, který se má odehrávat na Balkáně. Kde se vzal její zájem o tento „podivný“ region se špatnou pověstí, ale velkou imaginací?

Autorka je publicistka, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry.