Říkali mu Soused. Nadporučík Vladimír Sokolov, jehož skutečné příjmení znělo Radolinskij, si odpoledne 5. května 1945 vytvořil vlastní malý štáb v pražském bytě v Radhošťské ulici. Přímo naproti domu, kde si o několik hodin dříve skupina prvorepublikových vojáků vybudovala velitelství „Vinohrady“. Krátce před tím vypuklo Pražské povstání. V hlavním městě byly i tři dny po dobytí Berlína tisíce příslušníků wehrmachtu a SS a k Praze se blížila milionová armáda maršála Ferdinanda Schörnera. Američané teprve pronikali do západních Čech a Rudá armáda byla také ještě daleko od Prahy. Hrozilo, že nacisté utopí povstání v krvi.

Dvaatřicetiletý Radolinskij alias Sokolov přišel 5. května kolem 16. hodiny na velitelství Vinohrady a tvrdil, že v Kladně má vysílačku a je ve spojení s Moskvou. Nebyla to pravda, povstalci mu však uvěřili. Nikdo se nešťoural v tom, kde se v okupované Praze vzal, ostatně několik skupin sovětských parašutistů, specialistů z NKVD, v protektorátu už měsíce skutečně operovalo. „Tavarišč Sokolov“, jak mu někteří říkali, tvrdil, že v protektorátu působí coby sovětský rozvědčík už od jara 1944. „Představil se jako zástupce, sovětské mise‘,“ říká historik a dnes poslanec ODS Pavel Žáček, který „Sokolovův“ málo známý příběh zpracoval ve studii Belzebub proti ďáblovi.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se