Oblíbenou knihou sochaře Lukáše Rittsteina je Milionáře z chatrče od Vikase Swarupa.
Foto: ČTK
Sochař Lukáš Rittstein si rád čte o neznámých světech a rád je také objevuje. A potom třeba o Papuáncích napíše se svou ženou knížku.

Které knížky máte na nočním stolku?

Chromý Jelen − fascinující autentické vyprávění starého indiánského medicinmana. Krásně se v něm prolíná spirituální indiánský svět a jeho krutý, někdy legrační osud v době pocivilizovávání amerického západu. Je to o tom, jak nejsvobodněji a nejdobrodružněji může lidská bytost prožít život mezi dvěma kulturami.

Richard Erdoes, John Fire Lame Deer: Chromý Jelen – Vyprávění siouxského medicinmana, Paseka, 2004
Richard Erdoes, John Fire Lame Deer: Chromý Jelen – Vyprávění siouxského medicinmana, Paseka, 2004
Foto: Nakladatelství Paseka

Co jste rád četl, když jste byl malý kluk?

Štorcha, Hemingwaye a Kerouaca. A měl jsem rád sci-fi Arkadije a Borise Strugackých. Hrál jsem si na to a vyráběl světy jejich knihami volně inspirované.

Vikas Swarup: Milionář z chatrče, Ikar, 2009
Vikas Swarup: Milionář z chatrče, Ikar, 2009
Foto: Nakladatelství Ikar

Máte nějakou zvláště oblíbenou knihu?

Milionáře z chatrče od Vikase Swarupa. Je to drama dvou klučíků z třetího světa. Nikdo nevnímá, že vůbec existují. Dostanou šanci a každý ji využije po svém, každý vedený vlastní vnitřní morálkou. A pak je to Orwellův román 1984, jehož téma jsem zadal i svým studentům. Je to více než aktuální téma.

Umberto Eco: Dějiny krásy, Argo, 2015
Umberto Eco: Dějiny krásy, Argo, 2015
Foto: Nakladatelství Argo

Se svou ženou Barborou Šlapetovou píšete knihy o vašich přátelích, Papuáncích. Jak to jde dohromady se sochařinou?

V knihách sledujeme fascinující příběh, který prožíváme. A to, co není možné vyjádřit slovem, vyjadřuji tvarem − tedy niterné pocity převedené do hmoty. Baví mě sledovat, co lze říct filmem, básní, slovem a sochou. A ta má nejblíže k poezii.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti od Umberta Eca. Už je mám obě na stole.

Se kterým autorem byste rád zašel, až nouzový stav skončí, na sklenku dobrého vína?

Se starým černochem Samem Gilliamem, abstraktním malířem, který celý život prožil ve stínu západního abstraktního umění, ačkoliv ho předběhl o třicet let. A pak by mě zajímal sochař Nick Cave, jmenovec hudebníka Nicka Caveho, jehož sochy jsou spontánně domorodé, a tudíž pozoruhodné. A určitě co nejdříve pozvu Jiřího Sozanského − je to tvrdošíjný umělec. Zeptám se ho, jak se dělá umění v místech konfliktů a s nasazením života.

A s kým byste zase rád vyrazil na cestu kolem světa? O čem byste si povídali?

Zase s Bárou Šlapetovou. A to už děláme. A povídáme si jako vždycky − o všem, o chodu světa, o vůních a o červáncích.

Autorka je publicistkou, pracuje pro Nadaci Charty 77 – Konto Bariéry