Tunis 2010. Sebeupálení pouličního obchodníka vzbudilo vlnu odporu proti zkorumpovanému režimu prezidenta Zína Abidína bin Alího.
Foto: archiv HN
Arabské revoluce před deseti lety překvapily svět. S odstupem se zdá, že pravdu měli spíše skeptici, kteří očekávali války a rozvrat. Jsou podobné revoluce a vzpoury odsouzeny ke zklamání, protože jejich aktéři podlehnou nerealistickým očekáváním a také netrpělivosti, když změny nejsou dost rychlé?

Válku rozpoutá smrt jednoho či nanejvýš několika lidí, ale vede ke smrti obrovských počtů lidí, napsal před 60 lety ve svém eseji Masa a moc spisovatel Elias Canetti. Na přelomu letošního a loňského roku uplynulo 10 let od události, která je dnes téměř zapomenutá. Takzvaného arabského jara: povstání od Tuniska až po Jemen proti dlouholetým vládcům a strnulým režimům. Dlouho doutnající nespokojenost a hněv rozhořely případy násilí proti jednotlivcům, jehož záběry se šířily na sociálních sítích a satelitních televizích.

HN

Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.