Jaromír Nohavica, básník, který má tu moc, že bude zachráněn.
Foto: Profimedia
Pouze hlas, kytara a poezie jako "za starých dobrých časů" stačí Jaromíru Nohavicovi k tomu, aby z nových i letitých písní vytvořil na desce Máma mi dala na krk klíč uhrančivou atmosféru.
Od chvíle, kdy písničkář Jaromír Nohavica přiznal, že byl s děvkou v kavárně, ale na pokoj s ní nešel, přišel čas začít poslouchat jeho písně jinýma ušima. A někdo je přestal poslouchat úplně, i když tím potrestal především sám sebe. Jako ten učitel z cimrmanovského kusu, který trestá své zlobivé žáky tím, že si po obědě nedopřeje doutník.
Ovšem koho by do té doby napadlo, že hudebník perzekvovaný komunistickým režimem s ním vlastně spolupracoval, byť nejspíš z pudu sebezáchovy. Navíc v době, kdy měl vážné problémy s alkoholem.
HN
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
