Velká Británie přestala být členem Evropské unie v poslední lednový den tohoto roku úderem třiadvacáté hodiny britského času. Premiér Boris Johnson pozvedl číši anglického sektu a prohlásil, že brexit zemi přinese "skutečné národní obrození". Tisíce lidí tehdy slavily, tisíce dalších naopak vyjadřovaly zklamání. Co ale bude brexit pro Británii reálně znamenat, zatím neví ani jeden z těchto táborů − brexit pořád ještě nenastal, Spojené království až do konce roku 2020 na vlastní žádost funguje prakticky stejně, jako kdyby členem EU stále bylo. Zásadní změna přijde přesně za dva týdny, kdy skončí současné přechodné období. Teprve pátek 1. ledna bude tím definitivním okamžikem, kdy Británie unii téměř po 50 letech opustí a zahájí éru zcela samostatné existence. Jak bude ono národní obrození, o kterém mluví Johnson, vypadat, se tedy teprve uvidí. Natož za situace, kdy v zemi nepanuje shoda na tom, co si přát od budoucnosti. Je otázka, zda premiér najde podporu pro takový brexit, který svým občanům slibuje. A jestli jde o reálnou vizi.
Téma
Kam kráčíš, Británie? Johnson slibuje národní obrození, musí ale získat podporu pro svou vizi brexitu

Britský premiér Boris Johnson se brání nařčení, že je odpůrcem migrace. Kampaň pro brexit, jejíž byl hlavou, však přesně taková témata akcentovala.
Foto: ČTK
Brexit přinese Britům obrodu národa a nové ekonomické možnosti, slibuje premiér Boris Johnson. A také otevření se světu. Řada jeho spoluobčanů ale chápe odchod z Evropské unie jinak. Hlasovali pro něj naopak proto, aby se mohli před riziky současného světa uzavřít. Britové se od unie odříznou přesně za dva týdny. V tom, jak by měla vypadat jejich samostatná budoucnost, však jasno nemají.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.