„Lidé se na nás někdy zlobí a ptají se, proč neupečeme víc, jenže to nejde, jsme limitovaní lidmi, časem, prostorem,“ říká Aleš Heinz, jenž v 36 letech opustil jisté notářské místo a stal se pekařem..
Foto: HN – Milan Bureš
Nemusíte se vyučit pekařem, abyste pekli skvělý chleba. Pokud ho však chcete prodávat, potřebujete si osvojit řemeslo, odříct si spánek, dřít a mít v sobě pro laika nepochopitelné nadšení pro střídky a kůrky. Alespoň takoví jsou někteří původně amatéři, za jejichž bochníky lidé cestují kilometry.

Mouka, voda, sůl, kvásek. Suroviny potřebné pro výrobu chleba jsou už po staletí stejné. Pro jedny pekaře je pečení alchymií, jiní mají spíš racionální přístup. Aleš Heinz spadá do druhé skupiny. Postup, který se musí přizpůsobit vrtkavé náladě živého kvasu, má rozepsaný jako matematický vzorek na stěně říčanské pekárny Okýnko.

HN

Ještě na vás čeká 95 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.