Ráda, nebo rada? Váha, nebo váhá? Délka samohlásek je pro češtinu velmi důležitá. Stačí jedna čárka − a význam slova se zcela změní. Zatímco cizinci tápou, české děti s tím nemají žádný problém. Hned jak se naučí mluvit, dokážou dlouhé a krátké hlásky bezpečně odlišit. Neříkají místo "dráhy" "drahý". Čím to? Podle nejnovějšího výzkumu českých vědců získávají tuto schopnost už v děloze. Určité charakteristické rysy mateřského jazyka se jim tak zřejmě vštípí ještě dříve, než se narodí. "Mozková reakce novorozenců na rozdíl mezi krátkou a dlouhou samohláskou je nejsilnější v levé hemisféře, což značí vliv předchozího jazykového učení. Naopak na stejný rozdíl mezi krátkým a dlouhým tónem je neurální reakce slabší a distribuovaná různě, není nijak jazykově podmíněna. Podobně jako na délku samohlásek reaguje mozek i na rozdíl mezi 'a' a 'e': protože hláska 'a' je akusticky velmi význačná a může proniknout i do dělohy, mozek novorozenců ji umí odlišit například od hlásky 'e'," popisuje Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK a Psychologického ústavu Akademie věd ČR výsledky svého unikátního výzkumu.
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
