Pro lidi, kteří se stavovským povstáním spojili život, znamenala Bílá hora zhroucení jejich světa. Už druhý den − 9. listopadu − brzy ráno "zimní král" Fridrich Falcký uprchl z Prahy a nenašel se nikdo, kdo by se ji pokusil bránit. Císař Ferdinand II. a jeho lidé triumfovali, rebelové poznali brzy jeho pomstu. První zatýkání vůdců povstání se odehrálo už 11. prosince nebo ve dnech kolem něj. V první skupině zadržených lidí považovaných Vídní za zrádce byl lékař a rektor Univerzity Karlovy Jan Jesenius. Vědec, který provedl na českém území první podrobně zaznamenanou a odbornou pitvu. Intelektuál, kterého už v mládí fascinovala Aristotelova zásada na právo odporu vůči tyranovi, jež ho nakonec dovedla na popraviště. Člověk, který zemřel za věc českých stavů a Českého království, ačkoliv se v českých zemích nenarodil, nevyrůstal a ani pořádně neuměl česky.
Autorská strana
Rebelie a pomsta. Jak politika dovedla lékaře Jesenia na popraviště

Bitva na Bílé hoře. Na straně císařských vojsk se jí jako řadový pěšák účastnil i mladý René Descartes, později slavný filozof, matematik a fyzik.
Foto: ČTK
Nebyla to na dobové poměry žádná ohromující bitva. Na straně české stavovské armády necelých 21 tisíc mužů, na straně císaře Ferdinanda II. a bavorského vévody Maxmiliána 28 tisíc. Čechů bylo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře málo. Většinu vojáků tvořili žoldnéři z celé Evropy. Bitva trvala necelé dvě hodiny.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.