Anglický novinář David Keenan ve své knize England's Hidden Reverse píše o tom, že hudebníci tvořící tu nejextrémnější hlukovou muziku jsou nakonec vždy nejmilejší a nejempatičtější lidé. Keenanův postřeh by se dal upravit − ti, kteří tvoří hudbu éterickou a zasněnou, bývají často překvapivě zábavní a bezprostřední. Rozhodně to sedí na Jónsiho Birgissona, zakladatele a hlavní tvář islandské postrockové kapely Sigur Rós, jejichž desku Ágætis byrjun z roku 1999 označili sami Islanďané v celonárodní anketě za nejlepší album v historii své země.
Kultura
Hudebník Jónsi Birgisson z kapely Sigur Rós vydal svůj tvůrčí triumf. Na sólové desce je nepředvídatelný

"My Islanďané jsme divní," přiznal Jónsi Birgisson z kapely Sigur Rós v rozhovoru pro Guardian, "ale nejsou náhodou divní úplně všichni?"
Foto: Profimedia
Jónsi Birgisson, ústřední postava islandské kapely Sigur Rós, uložil svou kapelu k ledu a po deseti letech vydal druhou sólovou desku Shiver. Překvapuje intenzivním elektronickým zvukem a přichází s novým hudebním jazykem.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.