„V Kazachstánu vyjde každý rok ze škol zhruba stejně inženýrů jako v Německu a Francii. Co tyto země odlišuje, je počet lidí, kteří vystudují humanitní a společenskovědní obory,“ říká historik Kučera.
Foto: HN – Tomáš Nosil
Microsoft je ochoten skvěle zaplatit historiky či filozofy, lidé s humanitním vzděláním šéfují největším britským firmám. V Česku se ale na společenskovědní obory stále díváme skrz prsty. Doplácíme na to už teď, v době pandemie koronaviru. A i za desítky let se kvůli tomu budeme mít hůř, než bychom mohli.
Měli bychom se ptát, proč se Česko změnilo z údajného mistra světa ve zvládnutí pandemie nového koronaviru ve stát, jehož občany dává stále víc ostatních zemí na rizikovou listinu. A jehož premiér pak musí lídry těchto zemí prosit, aby si to ještě rozmysleli. Českému státu jdou rázná opatření ve stylu příkazů a zákazů. To ukázal na jaře. Ale mnohem méně si ví rady, když se od něj vyžaduje sofistikovanější výkon. "V souvislosti s nárůstem dalšího počtu nakažených je zřejmé, že schopnosti českého státu reagovat na šíření viru jsou omezené," konstatoval v HN ekonom Filip Pertold.
HN
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
