Z vězení odcházel celkem třikrát. Úplně nejhorší byl návrat na svobodu poprvé, po necelých osmi letech. "Ocitl jsem se venku s dvěma tisíci v kapse a jedním a půl milionem dluhů. A netušil jsem, kam mám jít, co budu dělat. Věděl jsem, že když se vrátím do místa svého bydliště, pojedu v tom znovu," vzpomíná na rok 2006 Karel Tesarčík. V porevolučním období ho zlákala vidina rychlých peněz, podnikání sklouzlo k podvodům, skončilo to vydíráním a ublížením na zdraví.
Příběhy
Netuším, co mám dělat a kam jít. Vězení nenapravuje, ale izoluje, vzpomíná třikrát trestaný muž

Karel Tesarčík se letos vrátil z vězení už potřetí. Podle jeho zkušeností se recidivisté často znovu dopouštějí trestné činnosti i proto, že se jim předtím nepodařil návrat do běžného života.
Foto: HN – Tomáš Nosil
Dlouhé tresty, přeplněné věznice a roztříštěná péče po propuštění na svobodu způsobují, že se pobyt za mřížemi v Česku stává spíše jen přípravou na další kriminál. Rozjetý kolotoč se snaží zbrzdit neziskové organizace, jež pomáhají propuštěným vězňům při návratu do běžného života, i nadšenci pracující ve vězeňství. Systémově se však změny zatím prosazovat nedaří.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.