Když mi ruka nečekaně spadla do hrnce s vodou bublající nad hořákem, bral jsem to coby malý domácí křest ohněm. Anebo vroucí vzkříšení? To bych teď potřeboval jako sůl − klidně do otevřené rány, ať se vše urychlí!
Povídka pro ego!
Povídka Jana Bartáčka: Capo di tutti bouri mouri

Capo di tutti bouri mouri
Foto: Shutterstock
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.