Režisér, scenárista, herec a velký milovník jídla Jon Favreau (vpravo) s šéfkuchařem Royem Choiem.
Foto: Profimedia

Když restaurace v březnu uzavřel koronavirus, vyřešily to některé aspoň "krizovým" okénkem s jídlem. I tak pandemie všechny gastronomické podniky "osvobodila" od jejich tradiční společenské funkce: do "přivřené" restaurace nemůžete například vzít manželku na romantickou večeři, aby vám sdělila, že se s vámi chce rozvést. Taky není možné se tam jít schovat na detoxikační osamělé jídlo a lahev vína. Nebo radši dvě.

Ještěže je tu televize. Ne, nemyslím Jiřího Babicu nebo někoho takového. Mluvím o americkém Netflixu, který ukázal, jak lze vaření umělecky přenést na obrazovku tak, abyste z ní doslova jedli. A právě do éry koronaviru se naštěstí trefily nové porce výborných seriálů Šéfkuchaři v akci a Ošklivé lahůdky. Prvně jmenovanému jsem hned nemohl přijít na chuť, nakonec jsem ho ale začal hltat tak, že nemůžu přestat. Režisér, scenárista, herec a velký milovník jídla Jon Favreau, který tyto role plní i zde, v něm s šéfkuchařem Royem Choiem cestuje nejen za jinými šéfkuchaři a restauratéry, ale také za herci či režiséry, kteří prostě rádi a hlavně dobře ("umění" většiny českých by neprošlo) vaří. A přímo u nich v kuchyni s nimi jejich vaření "dekonstruují".

Pro dobu "domácího vězení" není lepší žánr, a kdyby i v USA holdovali veřejnoprávní televizi, měl by právě Favreau a spol. dostat většinu dne. Nemálo lidí teď sedí doma i úplně bez práce, což obvykle příliš nepřeje zdraví ducha ani partnerským vztahům. A co je lepší medicínou na obojí než si společně uvařit skvělé jídlo? Podle Favreaua můžete vařit rychlovky jako třeba špagety aglio e olio, jak je má ráda herečka Scarlett Johanssonová, nebo taky pečené vepřové mojo. V něm je nejen zázvor, tymián, koriandr a česnek − ale s přípravou trvá osmnáct hodin. Tomu říkám šichta!

Jestli se vám ovšem stýská po steaku, mrkněte na steakový díl Ošklivých lahůdek, jimiž provází známý šéfkuchař a restauratér s korejskými kořeny David Chang. Ten tady ochutnává takové kusy, že zapomenete i na roušku! Jen nesouhlasím s tvrzením jisté feministky, která zde říká, že my muži steaky jíme hlavně proto, abychom demonstrovali mužnost. Já je jím prostě proto, že je mám fakt rád.