Matka příroda má k whisky a jejím příznivcům ambivalentní vztah.
Na jedné straně zařídila, aby se z obilí alkohol vyrobit nedal: zrno obsahuje polysacharidy neboli škroby, jež jsou ve vodě nerozpustné, a tudíž nezkvasitelné a dobré tak akorát k pečení chleba. Na straně druhé vložila do zrní enzym diastázu, který je schopen polysacharidy demontovat na jednoduché, rozpustné a zkvasitelné cukry. Stačí diastázu aktivovat a to je vcelku jednoduché.
Obilí, ideálně ječmen, se na několik dní namočí do vody, potom se nechá klíčit. Před staletími přišly bystré hlavy na to, že v určitou chvíli lze klíčení teplem zastavit, zkvasitelné cukry tím v zrní zadržet a vytvořit slad. Po jeho semletí a smíchání s horkou vodou stačí tekutinu ochladit, zakvasit, alkohol kvasu destilací zahustit a cesta k whisky je otevřená.
Ale jaký vztah má k tomuto procesu blended malt scotch whisky Monkey Shoulder, jejíž lahev dekorují tři opičky?
William Grant & Sons, jedna z posledních nezávislých firem v oboru skotské whisky, destilátem, a především jeho názvem vzdala hold mužům, kteří po staletí trpěli "opičími zády", úpornou chronickou nemocí, kterou si uhnali při takzvaném vidrování, přehazování obilí při klíčení, kdy hrozilo, že se slad zapaří a znehodnotí.
V pravidelných intervalech se ploužili třiceticentimetrovou vrstvou obilí v mírném předklonu s vidrovací lopatou v předpažení a trápili křížové svaly zad. Tyhle postavy patří minulosti. Nahradily je neosobní, ale bezbolestné Saladinovy boxy a bubnové sladovny.
A Monkey Shoulder? Kompozice složená ze sladových whisky Glenfiddich, The Balvenie a Kininvie, je šancí bezpečně vstoupit do světa skotského národního nápoje bez zastrašování hustým rašelinným závojem.
Ve vůni žádný úder vypáleného dřeva, spíše lehká nasládlost, v chuti ozvěna citronové kůry (kde ta se tam bere?) v kombinaci s karamelem a vanilkou.
Krátce: název má Monkey Shoulder po chronické nemoci, ale pobízí k živému zájmu!
