Víš, jaká je největší potupa stárnoucího Casanovy?"

Lora se chvilku zamyslí a pak nadšeně vyhrkne: "Když při svých nočních toulkách spadne z římsy!"

"Houby, když po tý římse vleze sám sobě do ložnice a diví se, že postel je prázdná, kotě."

"A to se ti vážně stalo?" zaskočí mě.

"Co blázníš! Vždyť víš, že mám závratě. Takhle bych za dámou nikdy nelez… Vlastně jednou skoro jo, ale to jsem se spouštěl ze střechy na terasu a bylo mi dvaadvacet. A ta postel nebyla prázdná…"

Loře zasvítila očka: "Povídej, miláčku!"

"Není co povídat. Dostal jsem se prostě tam, kam jsem potřeboval, protože má holka tvrdě spala a neslyšela zvonek. To je vše. Žádný vtip, rada ani ponaučení z toho kupodivu nevyplývají. Byť bys něco podobnýho asi ráda slyšela, že jo?"

"Jo, to by se mi od zkušenýho chlapa líbilo!"

"Můj alzheimerovej Casanova ti nestačil? Na Facebooku máš těch mouder a bonmotů mraky. Lidi je tam sázej jak Maďaři papriky u Balatonu. A ještě ty životní pravdy dají pěkně do barevnýho obdélníčku se všelijakejma ornamentama. Aby to bylo jó superhezký a supermoudrý! Čímž všem naznačujou, že jsou vlastně moudrý a hezký oni, protože oni to tam dali − skoro jako kdyby to sami vymysleli."

"Já občas taky," špitne hláskem vystrašené žačky Lora. Tvář klopí k zemi, ale když se sehnu a obejmu ji zespoda pohledem, vidím, že se směje.

"Jasně, bejby, určitě k tomu používáš tu specializovanou moudrovskou stránku Odin − odkaz pre budúcnosť, viď? Ta teď frčí, že?"

"Nech toho. Odina mám náhodou ráda!"

"O. K., tak abych se ti zalíbil, spustím jeho rozšířenou verzi. Stačí připsat tomu vikingskýmu prabohovi do jména dvě písmena a budou to pravdy už úplně o všem: Rodin(a). Od severské mytologie přes umění až po hnízdečkové foukání do krbu, co ty na to?"

Lora se zadívala do svých víček a zavrtěla hlavou: "A co tak chytrýho bys tam jako psal?"

"Chachá, třeba tohle: Opravdu citlivý doktor používá jen svůj jazyk. * Příroda je pouze špatně uklizené město. * Pošlu peníze nakupovat, a ony se mi vrátí bradou vzhůru! * Nejrozšířenější diagnóza? Mimomozkové myšlení. * Černý svetr časem taky zešediví. * Kdyby se paní H. V. stala upírkou, mohla by se aspoň bez obav podívat do zrcadla. * Na játra je dobrý ostropestřec, pod játra zas cibulka…" nasaju slastnou vůni, jež se po ípépavlovsku ihned mění ve sliny.

"Nech už ten počítač, brouku," houkne na mě z kuchyně Lora, "ať nevystydnou. Je to minutka. Stejně, nejlepší je to s tebou naživo."