Tu vášeň jsem objevil náhodou. Prostě mi zdechlo auto a zároveň se mi vybil mobil. Uprostřed noci, kousek za městem. A tak nezbývalo než šlápnout do podrážek.
Jasně že se mi nechtělo. Ale ta odměna! Všude klid. A ticho. Ani živáčka. Jen sem tam mírný svit lamp podél silnic či chodníků. A příjemný, chladivý vzduch. Nevole, že musím po svých, s každým dalším krokem ztrácela na intenzitě.
Z neplánované procházky se začala stávat výprava plná překvapení. Kolik nových míst jsem za tu krátkou dobu objevil! A ta samota!
K hotelu jsem se došoural za úsvitu. "Night walker?" optal se mě zdvořile recepční. Souhlasně jsem kývnul a zamířil k výtahu, protože schody do sedmého patra už bych asi nevylezl.
Ale cítil jsem se zajímavě, originálně. Jako ostřílený noční chodec.
