Zdeněk Sýkora na bicyklu s obrazem v údolí za Brlohem nedaleko rodných Loun, začátek 50. let.
Foto: archiv LZS
Před sto lety se narodil Zdeněk Sýkora, první malíř, který se kdy odhodlal tvořit spolu s umělou inteligencí. Počítač mu pomáhal vytvářet "partitury", podle kterých maloval.

Když v roce 2001 zahájilo ve Vídni činnost Muzeum moderního umění (MUMOK Stiftung Ludwig), stal se obraz Zdeňka Sýkory nazvaný Linie č. 137 hlavním poutačem této nové galerie. Autorova nejslavnější malba − Linie č. 24, která je nazývána také Poslední soud − je zase od roku 2007 součástí stálé expozice pařížského Centre Georges Pompidou, jedné z nejdůležitějších světových institucí zabývajících se avantgardní tvorbou. Stačí tyto dva příklady, aby bylo zřejmé, že dosah Zdeňka Sýkory nekončil − jak je tomu u většiny českých umělců obvyklé − za hranicemi země, ale silně rezonoval v zahraničí. Zdeněk Sýkora, od jehož narození uplyne v pondělí 3. února sto let, byl prostě nejvýznamnějším českým malířem druhé poloviny dvacátého století.

reklama
HN

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.