Probudil se. Ještě za svitu luny. Zkusil to, ale znovu už nezabral. Byl nevrlý. Ostatně jako každý rok touhle dobou, kdy se blížil čas Vánoc. Když byl malý, zbožňoval je. Těšil se na ně. A na lidi, o kterých mu o... Probudil se. Ještě za svitu luny. Zkusil to, ale znovu už nezabral. Byl nevrlý. Ostatně jako každý rok touhle dobou, kdy se blížil čas Vánoc. Když byl malý, zbožňoval je. Těšil se na ně. A na lidi, o kterých mu otec Muhu tolik vyprávěl. Jenže to už je dávno. To si ještě lidé duchů – ochránců hor – vážili. Báli se jich, ale věřili jim. Že se jich zastanou. Že když bude nejhůř, pomohou jim. „Přáli si nás vidět. Potkat nás a mluvit s námi. A dnes? Jsme jim fuk. Zatímco otec si mohl dřeváky uběhat, já se tady v Jizerkách nejspíš ukoušu nudou,“ honilo se mu hlavou.Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Rozhodl se ty chmury odehnat. Vyskočil z pelechu a fííííííííí…, rovnou do zamrzlé krajiny. Skákal na jedné noze, pak na druhé. Střihl si pár kliků a otoček na hlavě. I kotrmelce metal, co mu síly stačily. Ale smutek jako ... Rozhodl se ty chmury odehnat. Vyskočil z pelechu a fííííííííí…, rovnou do zamrzlé krajiny. Skákal na jedné noze, pak na druhé. Střihl si pár kliků a otoček na hlavě. I kotrmelce metal, co mu síly stačily. Ale smutek jako by ho nechtěl opustit. Ano, smutek. Z lidí. A jejich hrubosti, neurvalosti, pýchy a agrese…Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Hněval se, ale chtěl dát lidem ještě šanci. Tak se připojil. Po roce. Teď, na Vánoce. A věřil. Strašně moc věřil, že právě během nich budou lidé jiní, lepší. Smířlivější a citlivější. „Vysmahni, ty šmejde marxistickej, nebo si tě najdu... Hněval se, ale chtěl dát lidem ještě šanci. Tak se připojil. Po roce. Teď, na Vánoce. A věřil. Strašně moc věřil, že právě během nich budou lidé jiní, lepší. Smířlivější a citlivější. „Vysmahni, ty šmejde marxistickej, nebo si tě najdu a dostaneš do d*žky...! Greténe vypa*lanej!“ ... „Co si to dovoluješ, ty c*uro?
V devadesátkách jste to tu rozkradli a teď nám chcete kázat? Vlast jste zaprodali Němčourům a z nás udělali otroky. Zlatý komunisti!“
... Havlisto! Nácku! Konzervativní pitomče! Nulo! Ty ruská k*ndo! Zaklapnul notebook a pět minut nepromluvil. Z té záplavy hnusu se mu udělalo nevolno.Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Snažil se zapomenout a odreagovat. Ale ani ledová lázeň v potoce nezabrala...Autor / zdroj: Tomáš Tesař
„Oheň na vás, vodu na vás, vítr na vás…!!! A hněv všech hor na vás!!!“ Po vzoru svého otce běhal po pastvinách a hřímal lesní berlou. Hrozil a klel na všechny světové strany. Už už v sobě začal soustřeďovat sílu a moc, co měl kdysi táta... „Oheň na vás, vodu na vás, vítr na vás…!!! A hněv všech hor na vás!!!“ Po vzoru svého otce běhal po pastvinách a hřímal lesní berlou. Hrozil a klel na všechny světové strany. Už už v sobě začal soustřeďovat sílu a moc, co měl kdysi táta Muhu a strýcové Rampušák a Krakonoš. „Přivolám na vás bouři a vichr, jaké svět nezažil. Hrom aby vás všechny za tu zlobu ztrestal!“ Najednou přestal. Něco ho zastavilo. Jako by někde uvnitř sebe uslyšel otcův hlas, který mu typicky rozvážným tónem říká: „Zadrž, synu.“Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Bylo to poprvé, kdy se duch rozhodl zastavit ducha. A zároveň poprvé, co syn Muhu spatřil svého otce. Alespoň na pár vteřin, než vyslovil druhou a zároveň poslední větu: „Vykonáš-li nyní to, na co myslíš, staneš se jedním z těch, ... Bylo to poprvé, kdy se duch rozhodl zastavit ducha. A zároveň poprvé, co syn Muhu spatřil svého otce. Alespoň na pár vteřin, než vyslovil druhou a zároveň poslední větu: „Vykonáš-li nyní to, na co myslíš, staneš se jedním z těch, které se chystáš potrestat.“ Pak zmizel. Než se ale docela vypařil nad vodní hladinou, pošeptal svému synovi něco, co se asi nikdy nedozvíme. Něco, co zastavilo juniorův hněv. Něco, kvůli čemu od té doby Muhu mladší chodí křížem krážem po světě. A vyhlíží. Co? Nebo koho? Dobré lidi? Lepší svět?Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Vždy o Vánocích se údajně vrací zpátky do Jizerských hor. V tichosti. Beze svědků. A bez touhy se potkávat s námi lidmi, kteří jsme ho tolik zklamali. Odpočívá, dumá, medituje. V jámě, kterou duchové Muhu vždycky milovali. ... Vždy o Vánocích se údajně vrací zpátky do Jizerských hor. V tichosti. Beze svědků. A bez touhy se potkávat s námi lidmi, kteří jsme ho tolik zklamali. Odpočívá, dumá, medituje. V jámě, kterou duchové Muhu vždycky milovali. I jeho otec si v ní rád lebedil. Jenže to bylo ještě v dobách, kdy jsme si duchů vážili. A věřili, že nám pomohou. Báli se jich, ale věřili, že se nás zastanou. Že když bude nejhůř, tak nám pomohou… Probudil se.Autor / zdroj: Tomáš Tesař
Postava ducha Muhu jr.: Jiří BalásekAutor / zdroj: Tomáš Tesař