Jako pětiletá Jeseník s rodiči opustila a vracela se do něj z Ostravy jen o víkendech či prázdninách. Studovala filozofii a anglickou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, bydlela v Praze, rok strávila v Mexiku. Když se krátce po třicítce do slezského lázeňského města pod horami opět přistěhovala, "Mexiko" jí tady chybělo − ta srdečná společenská atmosféra tamních obyvatel, kteří "žijí" na ulicích. "Veškerý ruch na jesenickém náměstí představovali lidé, kteří šli na autobusák, nebo lidé bez domova s krabicákem," vzpomíná. A tak jesenickou strnulost trochu rozčeřila.
Portrét
Restart Jeseníku začal gulášovkou na ulici a dědovými paprikami, říká mladá žena, díky níž teď město ožívá

Sype z rukávu komunitní aktivity a město Jeseník jí rozkvétá pod rukama, uvedla o Martině Seidlerové nadace Via Bona, která jí nedávno za její aktivity udělila titul Srdcařka roku.
Foto: Libor Fojtík
Navzdory varováním svých vrstevníků, že tu chcípnul pes, se vrátila do Jeseníku.
Kdysi, ještě jako dítě, tady žila. Teď ale zjistila, že kromě příbuzných nikoho ve městě nezná. Navíc měla pocit, že se zde skoro nic neděje.
Martina Seidlerová se rozhodla, že to změní.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.