Sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl
Foto: Honza Mudra
23. 8. 2019 00:00
Louku lze vypalovat, či na ní monitorovat biodiverzitu. Netopýra můžete přibít na vrata, nebo se šelestem jeho křídel nechat vyprovázet do snů. Ekopsycholog Jan Krajhanzl záměrně nabízí provokativní varianty a tvrdí, že vztahu k přírodě se učíme od těch, kteří ji mají rádi. "Příroda sama nikoho šetrnosti ani ohleduplnosti nenaučí."

Často slýcháme o potřebě environmentální výchovy. Jenže každý si pod tím představuje něco jiného.

To se nedivím, také odborníci chápou environmentální výchovu různě. V Česku je poměrně široká shoda na tom, že environmentální výchova pomáhá dětem vytvářet si vztah k přírodě a k místu, kde žijí, znát přírodu a rozumět přírodním dějům, orientovat se v debatách o ochraně přírody a životního prostředí a umět se chovat odpovědně ke světu kolem nás.

reklama
HN

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 146 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč
Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.