Invaze "spřátelených vojsk" v srpnu 1968
Foto: ČTK

Taptí!

Jsem sova. Když to jde, chodím pozdě spát a pak se probouzím dost pomalu. Teď nevím, jestli ten rachot doznívá zvenku, nebo jestli se mi ještě něco zdá.

Nezdá. Nízko nad chatou zase něco přeletělo, asi helikoptéra.

Druhorozený nezklamal. Je vzhůru a sedí mi na hlavě. Tady na chatě hraje roli svědomitého kohouta. Probudí se první a po krátkém vnitřním boji se snaží jako ptáče doskákat co nejdřív k jídlu. To znamená k lahvi s dudlíkem plné kakaa. Někdy ke dvěma.

reklama

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.