Vydal jsem se hledat Mistra staré indické filozofie do hlubokých lesů na Východě. Měl jsem k tomu jiný důvod než většina těch, kteří kdy k podobnému rozhodnutí dospěli − nechtěl jsem se stát mistrovým žákem. Prostě mi v práci zbylo hodně dovolené a na personálním mě pořád uháněli, ať si ji vyberu. A taky bylo léto, což je ideální doba na výpravy do přírody a za dobrodružstvím.

Jel jsem. Cesta byla otravná a většinu jsem ji prospal. Průvodčího jsem jen požádal, aby mě vzbudil v lokalitě, kterou jsem mu ukázal prstem na mapě. Podíval se na mě při tom tak, jako kdyby měl přece on vědět nejlíp, kde má kdo vystupovat. Nakonec jsem mu dal za pravdu. Vzbudil mě sice v místě, které jsem mu předem ukázal, ale vysednout jsem mohl, až když vlak dojel na zastávku. Sestoupil jsem na peron a nechal si odjet vlak, jímž jsem právě přicestoval. Za posledním vagonem se už táhly jen lesy, hluboké lesy.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se