Malíř Petr Vaněček vedl divoký život ztracených existencí. Když 31. května zemřel, bylo mu šedesát. Někdo mu připisuje prvenství v postmodernistickém přístupu k obrazům a jiný zase zásluhy o rozvoj malování ve stavu změněného vědomí. Bohužel, nemaloval soustavně. Nerozvíjel svůj talent, jenom ho občas nechal explodovat − a pak zase bohorovně uspal. A tak pořád dokola, ve smutném koloběhu závislých. Více než polovinu života se intenzivně věnoval tvrdým drogám. Vysloveně se huntoval, nebyl obdařen pudem sebezáchovy. Jeho tvorba však měla skvělé momenty.
Umění
Volfův revír: Tajemství životního díla Petra Vaněčka. Talent nerozvíjel, jen ho občas nechal explodovat

Zeď pražské kavárny Velryba, kterou Petr Vaněček vyzdobil na začátku 90. let.
Foto: Lukáš Bíba
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.