Čí je válka na Donbase?
Sergej Lojko: Let, Host

Let − copak takové označení stačí? Ano, stačí. Ruský publicista a prozaik Lojko totiž ve své knize píše o "tom" letu. O nešťastném boeingu sestřeleném před několika lety nad separatistickým územím Ukrajiny. V jeho troskách zahyne rodina jedné z postav Lojkovy knihy. A protože jde o detektivku, musí být tou postavou kriminalista. Zkorumpovaný, o politiku se moc nezajímající Serjoža Aljo­chin. Osobní tragédie ho ale přinutí vystrčit hlavu ze svého kalifornského úkrytu a začít pátrat. K pomoci je mu americká novinářka. Tato dvojice, jak jí záhy dojde, se nezajímá zdaleka jen o kriminální delikt. V politice vězí brzy až po uši. Tahle vzdálená válka se stává válkou blízkou, jejich válkou.

Lojko zdařile mísí skutečnost s fikcí. Čtenáře upozorňuje, že jeho postavy a motivy jsou smyšlené. Ve svém románu se ale pravdě dostává pod kůži velmi hluboko, rozkrývá nenávist a způsoby, jakými je živena.

Aljochin vychází zprvu z velkoruských pozic. Ukrajinu ovládají fašisté. Rusové, kteří tam bojují, altruisticky podporují své bratry, vznik Novoruska je přirozený a samozřejmý, obyvatelé Donbasu se prostě chtějí vrátit do náruče konejšivé matičky Rusi. Takový je Aljochin, jeho kolegové a okolí. Taková je ve své většině i současná ruská společnost. Aljochin prohlédne za cenu obrovské vnitřní bolesti. Prohlédne i Rusko? A kdo tu cenu jednou zaplatí?

Bystrá mysl i silné svaly
Astrid Lindgrenová: Třikrát detektiv Kalle, Albatros

Ne, tohle není onen Kalle, neohrožený novinář z Larssonova Milénia. Švédsko to ale je, i když nikoliv Stockholm, nýbrž Lillköping. I tady se přitom dějí velmi ošklivé věci, které čekají na to, až se jich Kalle ujme. Mladý pátrač, kterému jsou k ruce Eva-Lotta a Anders.

Třikrát detektiv Kalle je snad ještě větší klasika než trilogie Milénium. Tuto detektivku pro mládež totiž napsala Astrid Lindgrenová, autorka Pipi Dlouhé punčochy, Dětí z Bullerbynu, Ronji, dcery loupežníka a dalších určujících knih pro děti. Na postavách švédské prozaičky vyrůstaly celé generace a není důvod, proč by tomu tak nemělo být nadále. Astrid Lindgrenová je svižná, má smysl pro paradox a nevyhýbá se temnotám v mladých myslích. To jsou přece atributy velmi současné.

Navíc se tu střílí, honí se v rychlých autech, podvádí se. O napětí není nouze. Ale ani o nadhled a poučení, že k vítězství se dá spíše než vypracovanými svaly dospět pohotovou a nezatíženou myslí. I ty svaly se ale občas mohou hodit.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Místo husí kůže vyvolá dojetí - o jaký příběh jde?
  • Co začíná jako pohádka, ale pohádka to není?
  • Jaká je Maxova role v divadle?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se