Nakladatel Petr Himmel
Foto: Marek Himmel
Nakladatel Petr Himmel se v Garamondu specializuje především na vydávání izraelské a frankofonní literatury, ale když zrovna nepracuje, čte knížky nejrůznějšího druhu. Včetně českých.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Rozečtených knih mám víc a střídám je podle nálady. Momentálně jsou to Proudy od Václava Kahudy, na němž mám rád jeho postavy žijící mimo hlavní proud. Jsou to často vyděděnci, ale nevnímají svět tak povrchně jako my. Vedle leží Stezka ve skalách, kázání teologa a biblisty Jana Hellera. Znám málo lidí, kteří dokážou tak objevně interpretovat příběhy Starého zákona.

Máte oblíbené texty, k nimž se rád vracíte?

Nikdy se nevracím, na to není čas. Rád čtu současnou izraelskou literaturu, zvláště Meira Šaleva, Davida Grossmana a Amose Oze.

Co jste četl, když jste byl malý kluk?

Miloval jsem Eduarda Štorcha, s kamarádem jsme si hráli na Kopčema a Veverčáka. Líbilo se mi lingvistické vysvětlení jména Kopčem: původně znělo Kopnut srnčetem. Později přišel Dean Moriarty z Kerouacova románu Na cestě − jedny prázdniny na gymplu jsem se snažil prožít v duchu tohoto románu. V 80. letech minulého století se cestování scvrklo na jízdu do Bulharska narvaným vlakem, v němž se celou dobu pařilo, ale stejně to byl skvělý zážitek.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Už několikrát jsem se pustil do Joyceova Odyssea, protože tak nějak tuším, že jsou v něm ukryté významy, které by stály za rozlousknutí, ale nikdy jsem nedočetl. Jednou to třeba vyjde.

Se kterou autorkou byste rád zašel na skleničku vína?

Se Zuzanou Brabcovou, protože jsme byli dobří kamarádi, začínali jsme oba jako redaktoři v Českém spisovateli a Zuzana posléze pracovala také v Garamondu. Potom se to ale zvrtlo a vzdálili jsme se sobě, Zuzana mi některé věci vyčítala. Moc mi chybí. Rád bych se jí zeptal, proč si život tak zkomplikovala, proč jí to ujelo na kolej, ze které se už nedokázala vrátit. A samozřejmě na to, zda i já nenesu vinu na tom všem. Bohužel už se jí nezeptám.

A se kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let či ztroskotat na pustém ostrově?

Rád bych se setkal s Emilem Haklem, je to jeden z mála spisovatelů, kterému věřím každé slovo, tak je to opravdovsky a prožitě napsané. Pokud by mi na pustém ostrově byl ochoten vyprávět svoje historky, rád bych s ním i ztroskotal.

jarvis_5c924d88498e11e9dcad8ec1.jpeg
Foto: archiv nakladatelství