Bílé z konce světa
Foto: archiv výrobce

Znáte ten pocit, když se v restauraci cítíte dobře? Určitě ano. Příjemná atmosféra, dobrá společnost a skvělé jídlo, o vínu nemluvě. A pak si říkáte: "Hm, ještě něco je tu fajn." A nakonec vám to dojde. Dobře se vám sedí! Na solidních dřevěných židlích, kde můžete zaujmout elegantní pózu, ale také se trochu pohodlně rozvalit. Prostě jako kdyby vám tu židli dělal někdo na míru. "Nejsou to české tonetky? ptá se jeden z přátel, s nímž jsme tu na večeři, ale můj manžel vrtí hlavou: "Prosím tě, kde by se tu vzaly?"

Jsme v malé, ale vyhlášené galicijské restauraci kousek od Katalánského náměstí v Barceloně. "Ale vypadají tak," nenechá se odbýt náš kamarád a já mu dávám za pravdu. Hned o tom začínáme diskutovat. Vlastně u večeře je to ideální téma k debatě, protože nejde jen tak popadnout mobilní telefon a zkusit to vygooglovat. Až někoho z nás napadne židli otočit a podívat se, jestli nenajdeme konkrétnější stopy. A taky že ano! Na spodu židle je nalepený bílý papírek s nápisem "Made in Czech Republic". Vím, detail, ale v cizině něco takového vždy potěší.

Restaurace se jmenuje Bicos. V galicijštině je to univerzální slovo a může znamenat čenich, našpulené rty, ale také bradu nebo vrcholek hory. A rovněž polibek, což je − podle jídelního lístku − v případě této restaurace správná odpověď.

Vlastně celá Galicie, jedna ze sedmnácti autonomních oblastí Španělska, je takovým polibkem dvou světů. Magických Keltů, kteří se tu kdysi vylodili, a horkokrevného středozemského jihu. Říká se, že Galicie má v mnohém blíž k Bretani, Walesu nebo Skotsku. I v kultuře. Nejtradičnějším nástrojem ostatně není kytara, rozezvučená v rytmu flamenka, nýbrž dudy. Galicijštinou mluví asi dva a půl milionu lidí a vedle španělštiny, katalánštiny a baskičtiny je od roku 1978 jedním ze čtyř oficiálních jazyků ve Španělsku. Podobná je víc portugalštině než španělštině a lingvisté vedou spory, který z těchto jazyků vznikl dřív. Příslušníci obou sousedících národů se vzájemně škádlí, že jazyk toho druhého je pouhým dialektem toho jejich.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.