Oči mám zavřené, ale nespím. Odhaduji, že mohou být tak tři ráno a já zase nespím. Prostě nespím! Jsem sám na sebe naštvaný, ale nemůžu s tím nic dělat. Zkusím se převalit ze zad na pravý bok. Po pěti minutách zkouším ten levý, ale uklidnění nutné k spánku nepřichází.
Velká vizita Josefa Veselky: Nemůžete spát? Já také ne, ale raději mi v noci nevolejte

Spící muž v tokijském metru.
Foto: Shutterstock
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.