Stoupal jsem skalnatou krajinou vysokohorského údolí nedaleko Mt. Everestu. Počasí bylo podmračené, chvílemi mrholilo a foukal vítr, jenž mi kalhotami pronikal až na kůži. Tou cestou jsem šel už před lety, a tak jsem se domníval, že během krátké doby bych mohl dorazit do chalupy na samotě, kde si odpočinu a najím se. Snad to bylo únavou a čím dál řidším vzduchem, možná vlastní nepozorností, ale několikrát jsem sešel z vyšlapané stezky a musel se na ni obtížně vracet. Nakonec jsem kýženou usedlost objevil, ale na to, že bylo teprve odpoledne, jsem byl hodně unavený. A v téhle situaci jsem ho potkal.
Velká vizita Josefa Veselky: S kým (ne)jít na Everest

Každý máme své osmitisícovky v jiné výšce.
Foto: Shutterstock
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.