Těžko říct, proč se u nás přírodním vínům říká autentická. Možná proto, že některá jsou tak autentická, že se nedají pít. Možná taky kvůli PR, protože to prostě dobře zní. Mít autentický příběh je dnes v módě, mnohdy za každou cenu. I proto si autentická vína tolik oblíbili hipsteři, i když je podezírám, že mnohá pijí hlavně na truc, aby zažili autentickou kocovinu. Autentické je totiž každé víno včetně "krabičáku". Pravda je, že v principu není autentické víno ani lepší, ani horší. A není ani "opravdovější". Jen se prostě vyrábí trochu jinak.

Ve světě se pro něj používá termín přírodní víno a nejde o nic nového. Jako obvykle v případě vína s tím ve Francii začala parta burgundských vinařů už v 70. letech a během let se mnozí propracovali až do michelinských restaurací. Nemálo z nich se taky stalo pěkně drahým kultem, který pečlivě hnětou láskyplnými příběhy. A mimochodem: z povaleče poflakujícího se po francouzské Riviéře se v uznávaného přírodního vinaře ve francouzské Aredèche vypracoval i pardubický rodák Ondřej Čálek. Na viněty si teď jen píše Andrea Calek, bývá vyprodaný a jezdí za ním i přední francouzští sommeliéři.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se