Zabývá se oborem, který kombinuje geografii a informační technologie. V Reykjavíku se podílel na mapování vytíženosti a bezpečnosti cyklostezek, v Keni pomáhal vytipovat nebezpečná místa v místních slumech, v Indii se učil, jak využít geoinformační metody pro rozvoj vesnických komunit. Minulý půlrok zúročil dvaatřicetiletý vědec Jiří Pánek své zkušenosti v Pittsburghu, kde zjišťoval, jak moc starousedlíky vytlačují noví bohatí přistěhovalci. Jev, který známe i z Prahy.

Jiří Pánek (32)

Vystudoval geoinformatiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a má doktorát z mezinárodních rozvojových studií. Věnuje se mimo jiné participativnímu mapování – metodě založené na zapojování místních komunit do tvorby a následného využívání prostorových informací důležitých pro rozvoj oblasti. Spadají sem například pocitové mapy, do nichž místní zaznamenávají lokality, kde se cítí nebezpečně, kde se často scházejí nebo kde jim něco překáží. Pocitové mapy už má na 50 českých měst. Na podzim roku 2017 pobýval na University of Pittsburgh díky stipendiu Ruth Crawford Mitchell Czech/Slovak Fellowship.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se