Pekařka Dagmar Koutná.
Foto: Honza Mudra
Na "osudný" rok 1993 se u Koutných vzpomíná jako na dobu, kdy se začalo platit DPH a kdy si koupili počítač za 45 tisíc. Rozdělení federace si pekařka Dagmar Koutná dobře vybavuje. "Byla jsem z těch, kteří si říkali, že když Slováci chtějí, ať jdou." Vztahy mezi státy jsou podle ní stejné jako vztahy mezi lidmi.

Před pekařstvím u silnice v Příšovicích na Turnovsku každou chvíli zaparkuje nějaké auto. Lidé vyskočí a běží do malého krámku v přízemí dvoupatrového domu. Je tu šrumec.

Chodbou za krámem se dá projít do pekárny. V podstatě je to jedna místnost, ale každý den tu vyrobí 600−800 chlebů, asi desetkrát víc rohlíků a housek a k tomu sladké pečivo.

Vánočky před koncem roku upekli po šestadvacáté, protože rodina Koutných začala podnikat už v roce 1991. Volba padla na pekařinu proto, že oba manželé byli od "fochu". Pan Koutný byl mlynář a jeho žena vystudovala potravinářskou průmyslovku v Pardubicích.

Protože to byla jediná škola svého druhu v Československu, měla i tři slovenské spolužačky, jedna z nich prý zůstala v Pardubicích.

reklama
HN

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.