Je jich pět. Karin, její muž Martin a děti Tora, Leo a Taigo. Jdou po nablýskané tokijské ulici a všichni se zastavují, otáčejí, fotí si je. Těch pět by se na první pohled lišilo od kolemjdoucích Japonců v každém případě, ale teď mají na sobě ještě přiléhavé trikoty barvy lidské kůže, pokryté řídkou srstí. Jako kdyby patřili k jinému lidskému druhu. Homo sapiens neanderthalensis? Nebo snad homo erectus?

"Naši předkové byli ochlupení, což je vlastně výborný ekologický program. Dnes intenzivně řešíme, jak omezit výrobu levného oblečení, jež zaplavuje nejen trh, ale také obří skládky po celém světě. Kdybychom se vrátili k úspornému stylu prapředků, je po problémech!"

Karin se sice směje, ale oněch pět pravěkých trikotů vyrobila na seriózní zakázku. Účastní se totiž mezinárodního projektu, který se zaměřuje na otázky trvale udržitelného rozvoje. V Joint Research Centre, výzkumném středisku Evropské unie, ho vede doktor Erwan Saouter a podílí se na něm 600 vědců.

"Dlouhodobě zkoumají nejrůznější otázky z oblasti životního prostředí a na základě svých výzkumů pak připravují podklady pro Evropský parlament, aby mohl přijmout patřičné zákony a opatření. Protože však poslanci nejsou vždy odborníci, snaží se jim vědecký tým čas od času přiblížit problematiku srozumitelnějšími metodami. Proto teď lidé okolo Erwana Saoutera oslovili vybrané umělce z celého světa a chystají s nimi festival, který začne v Itálii, objede řadu evropských měst a bude prezentovat výsledky jejich posledních výzkumů. My, kreativci, nevytváříme přitom jen ilustrace k daným tématům, ale snažíme se každý problém ztvárnit po svém."

Karin Písaříková (36)

◼ Narodila se v Brně, kde také studovala v ateliéru Tělového designu na Fakultě výtvarných umění VUT, posléze pokračovala na akademii v Itálii a v Japonsku.

◼ Dnes žije a tvoří v Tokiu. Většinou pracuje s médiem instalace, ale i performance, videem či fotografií. V Brně je občasnou kurátorkou galerie Umakart, v Tokiu přednáší na Joshibi University of Art and Design a podílí se na řadě mezinárodních uměleckých projektů.

◼ Se svým mužem Martinem Ondráčkem vychovává dceru a dva syny.

Samozřejmě, nápad s návratem k neandertálskému způsobu oblékání je nadsázka, krásně ulítlá, nicméně Karin si ji nemyslela jen tak pro nic za nic. Opírá se o seriózní poznatky, dokládá třeba ve svém projektu, jak by musela na zemi poklesnout teplota a jaké hormonální změny by musely proběhnout v lidském organismu, aby se člověk zase ochlupil. Vytvořila o tom několik grafů, infografik a také sérii fotek se svou rodinou. Svébytná umělecká výpověď. A námět k zamyšlení, který asi leckterého evropského poslance zvedne ze židle.

Cesta do Tokia

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se