"Kdo si myslí, že provozováním hospody zbohatne, je blázen," říká Pavel Pospíšil, jemuž se jako prvnímu Čechovi podařilo "vyvařit si" michelinskou hvězdu, i když v cizí gastrolize na západ od našich hranic. A kdo si myslí, že psaním takzvané krásné literatury zbohatne, je možná ještě větší blázen. Koneckonců se to svého, pro literáty nepochybně lepšího času nepodařilo ani proslulému Alexandru Dumasovi, který si hlavou, husím brkem a inkoustem dokázal vydělat obrovské finanční částky. Přesto se ustavičně pohyboval na pokraji bankrotu a zemřel bez peněz. K těm se dá ale přijít různým způsobem a je velmi zajímavé sledovat, jak se tahle "lidská kvalita" odráží v architektuře. No, v architektuře… Spíš ve zhmotnělé bezduché megalomanii, které se u nás v 90. letech začalo říkat podnikatelské baroko.
