Pavel Horešovský se narodil 16 dní před tím, než nacisté zastřelili jeho otce a dalších 172 lidických mužů. Jeho matku odvezli do koncentračního tábora. Zbytek války, téměř tři roky, prožil v německém sirotčinci v pražské Krči.
Je nejmladším "lidickým dítětem", od 50. let bydlí v nových Lidicích, postavených asi kilometr od místa masakru z 10. června 1942. Ve vsi žije ještě pět dalších dětí popravených mužů a žen odvlečených do německých lágrů. Dalších šest pobývá mimo Lidice.
"Devátého května 1945 si pro mě do ústavu přijel děda. Později se vrátila maminka z Ravensbrücku. Nejdřív jsem se jí bál. Asi proto, že jsem byl zvyklý na ženy v bílých pláštích," vypráví pan Horešovský, jenž se s námi sešel v lidické galerii.
Po chvíli se v rozhovoru dotkneme tématu, které bylo v Lidicích desetiletí tabu. Místní o něm veřejně nemluvili, ale celou dobu poznamenávalo zdejší vztahy. Nahromaděné mlčení se částečně prolomilo po uvedení filmu Lidice, rozpory v obci vyhrotilo i loňské překvapivé zvolení někdejší euroskeptické političky Jany Bobošíkové předsedkyní zdejší pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu a snahy některých místních postavit pomník dvěma ze tří lidických mužů, kteří válku přežili.
Těmi dvěma přeživšími byli Josef Horák a Josef Stříbrný, kteří po začátku války utekli z protektorátu a připojili se k československé peruti britského letectva. "Chápu, že chtěli bojovat za vlast, ale jejich útěk mě připravil o tatínka a způsobil, že maminka skončila v koncentráku," prohlašuje Pavel Horešovský. S pocitem, že Horák a Stříbrný "mohou za Lidice", žila přes 70 let řada pozůstalých po obětech, jen si to nechávali pro sebe. Loni ale 220 obyvatel obce (z 390 lidických občanů starších 18 let) podepsalo petici, v níž se vyslovili proti záměru postavit pomník oběma pilotům.
Synovec Josefa Horáka Antonín Nešpor bydlí jen několik desítek metrů od pana Horešovského, ale odděluje je letitá nevraživost. "Mamince, sestře majora Horáka, to tady pořád opakovali a vyčítaly jí to další lidické ženy už v koncentráku: Stejně za to, co se stalo, může ten tvůj bratr," říká smutně pan Nešpor a jeho vyprávění doprovází tikot nástěnných pendlovek.
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
