Ital Giuseppe Giunti pracuje jako hlavní kontrolor kvality v pražské betonárce: „Češi respektují zákony."
Foto: HN – Matej Slávik
"Není v Česku nuda?" ujišťují se Španělé, Řekové či Italové, kteří uvažují o přestěhování do Prahy a okolí. Jejich krajané, kteří se zde již usadili, mnohdy kvůli krizi v zemi, z níž odešli, jim tvrdí, že ne. V Praze je prý dokonce i čistší vzduch než v severní Itálii.

Když se díváš na moře, zapomeneš na všechny starosti, říká Konstantina Marseliová, 31letá Řekyně žijící od předloňska v Praze. Jenže v rodném zemi bylo podle ní těch starostí tolik, že ani soustředěný pohled na nedozírnou modrou plochu nepomáhal. Poté, co vystudovaná kartografka po škole postupně přišla o několik zaměstnání, kde jí kvůli krizi beztak neustále snižovali plat, a ona viděla, že podobně smutný příběh sdílí i tisíce jejích vrstevníků, rozhodla se zkusit štěstí jinde. Kamarád jí prozradil, že netušené možnosti se naskýtají na postkomunistickém "Západě", tedy v Česku. Několik let už pracoval v IT podniku v Brně. "Neměla jsem nic domluveného, vyrazila jsem do Prahy a místo začala shánět až tady," vypráví Konstantina.

Po devíti měsících vedlejšáků přes Skype pro řecké firmy uspěla ke své velké radosti v hledání stálé práce v české metropoli a od loňského září pracuje jako správkyně databáze v pražské pobočce britské firmy Jato, jež se zabývá průzkumem automobilového trhu. Útlá Řekyně má na starosti porovnávání vlastností těžkých strojů, světových značek traktorů.

Konstantina: Cítím tu větší jistotu než v Aténách

jarvis_5745b0c0498e3caf0a8fe1f7.jpeg
Řekyně Konstantina Marseliová podobně jako tisíce jejích vrstevníků doma špatně snášela neustálé snižování platů a sérii vyhazovů, proto se přestěhovala do Česka.
Foto: Michaela Čejková

"Chci v Česku zůstat. Vím, že ráno vstanu, půjdu do práce, budu mít čas na sebe i přátele. Jsem tu šťastná," říká. V Řecku musela mít jednu dobu i dvě zaměstnání, aby se uživila. Pro spoustu Čechů banální vymoženosti relativně stabilní ekonomiky oceňuje stále více lidí z jižních států Evropské unie, které hospodářská krize zasáhla bolestněji než nás. Stoupající zájem lidí z těchto zemí o život v Česku potvrzují i čísla. Jako občané unie nemají povinnost hlásit se tu k pobytu, přesto to řada z nich dělá. Před deseti lety se to týkalo 800 Řeků, na konci března 2016 bylo v tuzemsku úředně zapsáno už přes 1200 jejich krajanů. Ještě výraznější je zdokumentovaný příliv Italů (před deseti lety dvě tisícovky, letos na jaře už přes 4200) a nárůst Španělů, jejichž počet se více než ztrojnásobil (z 360 na 1240).

"Když jsem byla nedávno v Řecku, lidé pořád mluvili o ekonomických problémech, politici v televizi stále něco slibovali. V tom už nechci žít. Líbí se mi život v Česku, už jsem tu zapustila kořeny, cítím tu větší jistotu. Nechci zase začínat od nuly," zdůrazňuje Konstantina Marseliová a říká, že zná hodně krajanů, kteří také objevili svou českou "identitu". V její kanceláři navíc pracuje několik Španělů, do kavárny chodí také s mladými Italy, kteří se tu rovněž zabydlují.

HN

Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.