A toho léta zavládl mezi lidem strach z Turka veliký, neboť zvěst ta šla kol dokola, že už nepřítel stojí s vojskem na hranicích. Jak se však ukázalo, byl to poplach planý, neboť Turci vešli pouze do země uherské a Království českému velikým obloukem se vyhnuli. Mnoha lidem však cestou hlavu setli a veliké další ukrutnosti páchali, pověst praví. Co je však na tom pravdy, nikdo neví, neb nikdo Turka žádného na vlastní oči nespatřil."

Tak nějak by byl zřejmě ve starých letopisech popsán letošní rok. Nevypukla válka, nemáme nového krále ani prezidenta, neodehrála se žádná přírodní katastrofa. V podstatě nic k zaznamenání. Snad jen nějakou perličku by kronikář zapsal:

"Toho jara král Miloš oznámil, že Ferdinand řečený Peroutka ve své kronice před časem hrubě Hitlera lapku chválil a gentlemanem ho prý nazval. I vyslal král šaška svého Ovce zvaného, aby v análech bádal a knihu zmíněnou vyhledal. Šašek ten nenalezl nic, ale ty, kdo proti králi mluvili a tvrdili, že žádná kniha taková sepsána nikdy nebyla, nechal král stít. A o věci té již nikdo dál pak nemluvil, neboť král listem obecným vyhlásit nechal, že kdo se onoho Peroutky zastává, je Turkem placen a jeho špehounem jest."

A to by bylo z historie všechno. Zanechal minulý rok nějaké stopy v umění? Například "Tomáš Ortel řečený, který balady o Turku přeukrutném skládal." To by nestálo za řeč, vždyť co my víme, jaké hity vládly tanečnímu parketu třeba roku 1928.

Ještě vrní v peřince

Ekonomika? Možná "Zemský komoří Andrej, Bába řečený, toho léta vyhlásil, že hospodští budou všichni berně řádně platiti, ale vysocí páni ho prohlásili za škůdce zemského, který celé království chce si jen pro sebe přivlastnit už od dob, kdy pro jezuity ze Španěl tajným špehem byl." Také by nestálo za zápis. Pokud by se ovšem později ten Andrej nestal králem, pak by to bylo zaznamenáníhodné, samozřejmě spolu s obligátním "a ty, kdo proti Andrejovi dříve mluvili, nechal nový král stít".

Politika? Snad jen "Na sněmu zemském páni velice se hádali, a aniž by se něčeho dobrali, rozjeli se pak na konci roku každý domů zrození Krista Spasitele v kruhu rodinném slavit."

Rovněž nic moc.

Věda? Těžko říct, vědci určitě něco zajímavého objevili, ale nějak jsme to v záplavě informací o Turkovi nepostřehli.

Možná se někdo důležitý v tomto roce narodil, ale to my teď ještě nevíme, zatím ještě vrní v peřince a "matka jeho Turka z okna se strachem vyhlíží".

Kolik lidí, tolik kronik

Takový to byl nudný rok. Člověk si až zpětně říká, co jsme to každý den na ten Facebook tak zapáleně psali, že? Možná ale přece jen něco podstatného se odehrálo, co budoucímu letopisci bude stát za povšimnutí. Možná něco jako:

"A zatímco dříve v každém městě jen určený kronikář letopis psal a moudrostí svou důležité od marného rozlišoval, roku onoho takový mrav nový v království se docela rozšířil, že jeden každý člověk kroniku svou Facebook zvanou píše, ať učený, či hloupý. Co se mu v hlavě právě urodí, do ní sepisuje a hned na náměstí spěchá, aby druhým z ní předčítal. A koho jeden v kronice své chválí, toho druhý v té své za ďábla prohlašuje a vzájemně se pak na náměstí překřikují a nejen to, ba i folianty tlustými navzájem přes hlavu se mlátí.

Kdo dříve básně dlouhé psal, jeden verš teď do kroniky napíše a hned ho všem ukázat běží a pochvaly jejich si žádá. Kdo předtím boty vyráběl, teď musí učedníka zaměstnávat, který usni nevykrojí, škorni nevyspraví, nýbrž celé dny jen o svých botách chválu a o cizích hanu do kronik vpisuje. A kdo brambory pěstoval, nactiutrhání na ty, kdo řepu okopávají, celé noci smolí.

Zavládl tak v celém království zmatek veliký a velké dohadování počalo, koho kronika je pravda a koho lež, a ty hádky trvají podnes. Pánům mocným pak věc ta hoví velice, protože každý pán teď mnoho služebníků má, kteří o něm hezké věci do kronik píší, a když někomu pán hlavu setnout nechá, hned přehledně vše druhým vysvětleno jest a nikdo se pravdy nedobere.

Neboť když kolik lidí, tolik kronik, nikdo už říci nemůže, kdo je dobrý a kdo špatný a co vlastně pod nebem na zemi v Království českém se doopravdy odehrává.

Toto se dálo léta Páně 2015."

Dále už zápis v kronice pokračuje − po několika kompletně zakrvavených stránkách − bohužel pouze turecky.

Tak šťastný nový rok 2016.

Jak hodnotí uplynulých 12 měsíců osobnosti, s nimiž jste se setkávali po tuto dobu v Hospodářských novinách? Pokračování naší inventury najdete v rubrice Téma nebo v těchto článcích:

Miroslav Singer, guvernér ČNB
Karolína Plíšková, tenistka
Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO
Milan Vašina, generální ředitel, T-Mobile Česká republika
Robert Lischke, chirurg, FN Motol
Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu Česká republika
Robert Peňažka, reklamní expert, studio Yinachi a Future Bakery
Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně
Martin Reiner, spisovatel a majitel nakladatelství Druhé město
Adam Plachetka, operní pěvec
Jaroslav Šimek, opat Jáchym z kláštera Želiv
Eva Jourová, eurokomisařka
Pasta Oner, výtvarník
Petr Koblic, ředitel burzy cenných papírů
David Mareček, ředitel České filharmonie
Alex Kratěna, barman
Jan Lamser, finančník
Michal Dvořák, hudebník, člen skupiny Lucie, autor projektu Vivaldianno