Hudební skladatel Aleš Březina
Foto: Foto: HN - Petr Králík
Hudební skladatel Aleš Březina spolupracuje často s Janem Hřebejkem či Karlem Steigerwaldem. Na pustý ostrov by se ale vypravil s Arnoštem Lustigem.

Jaké knihy máte na nočním stolku?

Mám zlozvyk číst více knih současně, teď právě je to tedy skvělý Shakespearův životopis od Parka Honana, protože připravuji shakespearovský ročník festivalu Concentus Moraviae, a knižní interview se současným anglickým skladatelem Thomasem Adèsem Full of Noises, jehož uvažování o hudbě je velmi inspirativní.

Takže: hudbou se živíte a o hudbě si i rád čtete?

Přesně tak. Hudební, zejména muzikologická literatura představuje největší položku mé četby.

A knihy o Bohuslavu Martinů, předpokládám, když je coby ředitel nadace nesoucí jeho jméno vydáváte. Překvapil vás něčím za ty roky studia?

Překvapilo mne zjištění, jak důsledně se po celý život vyvíjel a kolik tomu obětoval v osobním životě.

Máte také nějakého oblíbeného spisovatele?

Mám rád vybroušenost a zvláštní humor Franze Kafky, zejména jeho povídky. A téměř vše od Vladimíra Nabokova. Čtu ho rád v originále, protože mě fascinuje, jak jeho jazykové mistrovství dokáže pokaždé odvést mou pozornost od obsahu.

Máte malého syna. Čtete mu knížky, jež jste měl sám rád?

Nejstarší vzpomínku mám na verš "Jedeš, myš? Dřevěný jsem, nevidíš?" Později přibyly pohádky Wilhelma Hauffa, Mauglí, Robinson Crusoe, verneovky, mayovky, životopisy skladatelů a Staré řecké báje a pověsti. Se synem si zatím prohlížíme obrázkové knihy o autech a zvířátkách a čteme klasiku Polámal se mraveneček.

Která knížka vás naposledy dojala nebo šokovala?

Nabarvené ptáče (Jerzy Kosiński) mne šokovalo natolik, že jsem zvládal maximálně jednu až dvě stránky a pak musel přestat. A dojal mě Jonathan Safran Foer a jeho Příšerně nahlas a k nevíře blízko − svým vhledem do dětského vypořádávání se se ztrátou otce. Nenahraditelnou.

Se kterým spisovatelem byste šel rád na večeři?

S Christianem Morgensternem bych si rád popovídal o tom, jak jde dohromady humor jeho skvostných nonsensových básní a strohost antroposofie, jejímž byl vášnivým přívržencem.

A s kým byste se nebál ztroskotat na pustém ostrově?

Kdyby to mělo někdy nastat, pak třeba s Arnoštem Lustigem, protože byl mistrem v přežívání sebeneřešitelnějších situací. Jeho optimismus byl nakažlivý, a navíc by s ním byla sranda.

jarvis_55df3e84498ea21c4eb56f5f.jpeg
Vladimir Nabokov: Lolita
Foto: Petr Králík
 
jarvis_55df3e85498ea21c4eb56f63.jpeg
Josef Kožíšek: Polámal se mraveneček
Foto: Petr Králík