Terezie Kaslová
Foto: Archiv
Terezie Kaslová má načtené celé dílo Ferdinanda Peroutky. Jak by ne, byl to její dědeček. Je přesvědčena, že by se jí s ním dnes hezky povídalo i mlčelo.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Všechny, které koupím a chystám se je číst. Je to radostný pohled při usínání i vstávání. Zcela na vršku na mě čeká Mlsoun oblíbeného Iana McEwana.

Máte knihy, ke kterým se stále vracíte?

Snad nejčastěji se vracím ke knihám Salmana Rushdieho. I když příběhy dávno znám, kochám se způsobem vyprávění a jazykem (i díky překladům Pavla Dominika). Od první stránky Maurova posledního vzdechu, který jsem četla první, se stal Rushdie mou "životní láskou".

Která knížka vás naposledy překvapila?

Kniha francouzského spisovatele Laurenta Bineta HHhH (Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich). Uchvátilo mě, že na rozdíl od mnoha Čechů, kteří dodnes řeší, zda měl atentát na Heydricha smysl, je Binet přesvědčený, že ano, a dokonce že se jednalo o "nejodvážnější protinacistický čin v dějinách druhé světové války". Popisuje hrdinství atentátníků a všech, kteří jim pomáhali. Obdivuje je.

Jistě máte načteného celého Peroutku… Vzpomenete si, kdy jste vůbec poprvé otevřela jeho knihu?

Jako dítě jsem sice četla všechno, co mi přišlo pod ruku, ale knihy dědečka jsme doma neměli. Komunisti totiž rodičům vše zabavili − včetně dědečkových knih. Jako první jsem četla Demokratický manifest, který nám někdo propašoval, když jsem byla na gymnáziu.

Jaký jeho text dnes považujete za nejlepší?

Naprostá většina jeho textů časem neztrácí. Nejraději ale mám jeho román Oblak a valčík, což je vlastně přepracovaná divadelní hra. Prostým, trochu novinářským stylem popisuje, jak válka měnila lidi a jejich osudy, i hrůzy koncentračních táborů. Nepotřebuje dramatická gesta a patos. Tenhle román měl moc rád i pan prezident Havel.

Neznala jste svého dědu osobně, ale jistě si ho dovedete představit jako člověka.

Když ho někdo naštval, dokázal s ním nemluvit dlouhé dny, týdny, měsíce. To je mi velmi blízké. Byl inteligentní, vtipný, skvělý pozorovatel. Strašně nerad se hádal, nesnášel konflikty. I v tom jsem stejná.

Kdybyste s ním mohla zajít na večeři, na co byste se ho zeptala nejdříve?

Jestli by, kdyby se mohl rozhodnout znovu, odešel do emigrace.

A o čem byste si povídali, kdybyste spolu mohli pobýt rok?

O všem. Chtěla bych se dozvědět co nejvíc o "budování státu", slyšet o Čapkovi, Masarykovi… O mámě. Věřím, že by mě bavily jeho názory na současnou českou politickou scénu. A také si myslím, že by se nám spolu hezky mlčelo.

jarvis_55cce185498eb947fbfcf686.jpeg
Salman Rushdie: Maurův poslední vzdech
Foto: Archiv
jarvis_55cce185498eb947fbfcf68a.jpeg
Laurent Binet: HHhH
Foto: Archiv