Vzdělání rodičů, jejich kouření doma a výskyt plísní v bytě mají zásadní vliv na úspěch léčby astmatu a alergií u dětí. Naopak přítomnost domácího zvířete vliv nemá. Vyplývá to ze studie, v níž bylo sledováno 6503 dětí ve věku pět, devět, 13 a 17 let. Výsledky zveřejnil Státní zdravotní ústav.
Alergii má téměř třetina českých dětí, každé osmé má pylovou rýmu, každé deváté atopický ekzém a téměř deset procent malých pacientů má astma.
V rodinách, kde jsou oba rodiče vysokoškoláci nebo středoškoláci, bylo astma dobře léčeno, tedy "pod kontrolou" u 58,6 procenta pacientů, u dětí rodičů se vzděláním základním nebo vyučených 45,9 procenta. Naopak nedostatečná kontrola byla u 23 procent astmatiků rodičů s nižším vzděláním a u 14 procent dětí vzdělanějších rodičů.
Vzdělanější matky v těhotenství méně kouřily a také kouření v bytě v jejich domácnostech bylo méně časté. Výměnu lůžkovin za antialergické provedly vzdělanější matky u dvou třetin astmatiků a u třetiny dětí s jinou alergickou diagnózou. V rodinách s nižším vzděláním matky byla výměna lůžkovin provedena jen u necelé poloviny astmatiků a méně než čtvrtiny jiných alergiků.
S alergií se léčí dlouhodobě čtvrtina pacientů, 42 procent podle potřeby. Výrazné omezení přináší léčba podle rodičů čtyřem procentům alergických dětí a téměř pěti procentům astmatiků. Nejčastěji je spojeno omezení s alergií na potraviny, u 9,6 procenta malých pacientů.
Tabákovému kouři je doma vystaveno 9,2 procenta alergiků a 7,8 procenta astmatiků. Trend je podle studie příznivý, počet kuřáckých domácností za posledních 15 let klesl na méně než polovinu.
Více dětí s menší úspěšností léčby astmatu je v kuřáckých domácnostech, 22,2 procenta, v nekuřáckých jen 16,9 procenta. Domácí zvíře v bytě má téměř polovina dětí s alergickým onemocněním, což je stejné jako u dětí bez alergie. Plíseň v bytě uvedlo 7,3 procenta domácností.
Nejčastěji trpí respiračními infekcemi astmatici, nemocnost je vyšší i v domácnostech kuřáků, zvyšuje ji také znečištěné ovzduší, například blízkost průmyslového podniku. V zatížené oblasti mělo v posledním roce respirační infekce 28,9 procenta dětí, v nezatížené 24,2 procenta.
Vyšší riziko vzniku alergie mají děti po komplikovaném porodu, zejména císařským řezem, a děti léčené v porodnici antibiotiky.
Nízká porodní váha zvyšuje riziko alergického onemocnění jen u dětí s porodní váhou do 1500 gramů, což je zhruba polovina běžné porodní váhy.
U starších rodiček je pravděpodobnost alergického onemocnění dítěte nižší, kojení ani jeho délka nemají podle studie na přítomnost alergie vliv.
