Pohled ze zahrady na velkorysé prosklení obytné místnosti, které je kryté před přehříváním přetaženou stropní deskou.
Foto: Jana Ilková
Slovenští architekti Benjamín Brádňanský a Víto Halada se zařadili do řady těch, kteří se pokusili reagovat na nedostižnou vilu Rotonda Andrey Palladia. Zvenku může dům na první pohled působit nepřátelsky a brutálně. Může za to strohá geometrie bez detailu, nemožnost odlišit dům od zdi a mezi širokou veřejností velmi nepopulární pohledový beton.

Vila představuje jeden za základních stavebních typů historie architektury. Nejvýznamnějším autorem těchto domů je v celých dějinách bezpochyby italský renesanční mistr Andrea Palladio. A jeho nejslavnější a nejčastěji citovanou vilou je pak zcela jistě vila Rotonda, stojící na okraji italského města Vincenza. Symetrická stavba na křížovém půdoryse.

Symetrická ovšem pouze zdánlivě. Každé ze čtyř křídel přístupných skrze portál po monumentálním schodišti míří do krajiny, která ale vypadá pochopitelně pokaždé jinak. Jakýkoliv výhled či cesta ven tak symetrii porušují.

reklama
HN

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.