Historický hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě (ilustr. foto)
Foto: HN – Martin Svozílek
Bavorské vydavatelství Edition Lichtland vydalo knihu Šumavských nej od plzeňského vydavatelství Starý most. Spousta Němců neznala spisovatele Karla Klostermanna a teď je po něm poptávka. Železná Ruda chce otevřít se sousední Bavorskou Železnou Rudou společnou česko-německou školu a školku.

Bavorské vydavatelství Edition Lichtland z Freyungu vydalo knihu Best of Wald, což je německé vydání Šumavských nej od plzeňského vydavatelství Starý most. Bavorské vydavatelství koupilo na titul licenci. V Bavorsku je stále větší zájem o knihy o historii i současnosti českého příhraničí a mladí už se díky nim učí základy češtiny, řekli ČTK Heinz Lang, spolumajitel vydavatelství Lichtland, které prodává v Německu české knihy, i spisovatelka a znalkyně bavorské Šumavy Marita Hallerová ze Zwieselu.

Plzeňské vydavatelství dále uvedlo na trh dvojjazyčnou knihu Od Ostrého k Roklanu kdysi a nyní, na níž se podílela Hallerová a novinář Martin Polívka. Jde o knihu zhruba sto let starých a současných fotografií stejných míst s textem o změnách.

Zástupci obou vydavatelství potvrdili, že obyvatelé bavorského příhraničí mají stále větší zájem o česko-německé knihy o společném prostoru Šumavy. "Chceme více spolupracovat," řekl Petr Mazný, spolumajitel Starého mostu, který už vydal patnáct knih o Šumavě a letos chce zmapovat její řeky, potoky a nádrže.

"Zájem o knihy je v Bavorsku opravdu velký. Šumava byla z vaší strany dlouho zavřená. A knihy pomáhají nacházet ta zajímavá místa. Fascinující jsou pro ně zejména zaniklé vesnice, kde dříve žili lidé," řekla Hallerová.

"Spousta lidí neznala Klostermanna a teď je po něm poptávka. A když si přečtou jeho dílo, tak jsou ohromeni českou literaturou a začínají se o ni i o region více zajímat," řekl Lang. Němci si stále více uvědomují, jak jsou si s Čechy hodně blízcí a podobní a že mezi námi žádná hranice není. Stačí, když si porozumíme řečí, řekl.

Znalosti o sousední zemi podporují také kurzy češtiny, které stále více pořádají zdarma nebo za symbolický poplatek obce v bavorském pohraničí. "Více Němců se učí česky. Obdivují, že spousta Čechů umí německy," řekl Lang.

Podle Hallerové to vyhledávají mladí Němci, ale přidávají se i starší. "Existují skupiny, které chodí do hospody učit se češtinu; například ve Zwieselu, kde je učí rodilý Čech. Zpívají tam české i německé písně," řekla. Střední školy mají volitelnou češtinu.

Železná Ruda chce podle starosty Michala Šnebergra otevřít se sousední Bavorskou Železnou Rudou společnou česko-německou školu a školku. "Nápad je skvělý. Děti mají otevřenou mysl a díky tomu, že se naučí řeč a budou si kulturně blízké, tak to hodně pomůže," uvedla Hallerová.

Mateřská škola v Grafenau spolupracuje s českým zařízením a společně připravily divadelní hru. "Děti si třeba nerozumí, ale když hrají divadlo, tak najednou jako kdyby jazyková bariéra neexistovala," dodal.