Příběh, jak Nizozemci vyrostli, je pozoruhodný. V Evropě 18. století bývali Nizozemci nejmenší: průměrně dorůstali 165 centimetrů. Během 150 let povyrostli o 20 centimetrů. Za stejnou dobu Američané nabrali jen šest centimetrů, upozorňuje studie vypracovaná pod vedením odborníka na zdraví Gerta Stulpa z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
Výška postavy je podle tohoto experta obecně dědičnou záležitostí. "K výškové převaze Nizozemců přispěly i příznivé životní podmínky," tvrdí studie s poukazem na dobrou výživu, zejména pokud jde o mléčné výrobky, a na zdravotní péči.
Ovšem takové faktory nevysvětlují vše. "Je možné, že přirozený výběr působil v kombinaci a v kontextu prostředí, aby mezi Nizozemci zvýhodnil vysoké," praví studie.
Pro pochopení souvislosti mezi přirozeným výběrem a postavou výzkumníci posoudili různé údaje (o rodinné situaci, počtu dětí, věku při narození prvorozence) týkající se 94 500 lidí žijících na severu Nizozemska v letech 1935 až 1967.
Ukázalo se, že během těchto tří desetiletí nejvíce dětí měli dlouháni a průměrně vysoké ženy. Nejplodnější muži vyčnívali o sedm centimetrů nad průměr, zatímco menší muži, kterým do průměru chybělo 14 centimetrů, měli méně potomků. "A vysocí jedinci mívají děti, z nichž zase vyrostou čahouni, přičemž potomkům hrozí, že budou vyšší než jejich předci," vysvětlil výzkumník Stulp.
Ve Spojených státech k nejplodnějším podle experta naopak patří malé ženy a průměrně vysocí muži.
Stulp každopádně upozornil, že kvůli nedostatku materiálu se studie neopírá o genetické analýzy.
K nejvyšším národům na světě pak spolu se Švédy a Nory patří i Češi. Větší než oni jsou už jen Dánové a právě Nizozemci. Podle studií profesora mnichovské univerzity Johna Komlose je průměrná výška osmnáctiletého Čecha 180 cm, dívky měří 168 centimetrů.
